Uplynulo 100 let od chvíle, kdy ženy v českých zemích mohly poprvé volit na základě všeobecného a rovného volebního práva
Co tomu předcházelo? Jak se bojovalo za rovnoprávnost v Čechách a na Moravě? A proč ženy mohly volit v Československu o desítky let dříve než třeba ve Francii? Téma pro politoložku Jitku Gelnarovou a historičky Hanu Krutílkovou a Danu Musilovou. Připravil Lukáš Matoška.
Československo zavedlo volební právo žen už v roce 1919 a definitivně ho stvrdilo v ústavě o rok později. Následovalo tím mimo jiné Británii, Německo a Polsko. Řadu zemí ale předběhlo. Například Francii a Itálii, které volební právo žen zavedly až v roce 1945, nebo Švýcarsko, které se k tomuto kroku odhodlalo na federální úrovni až roku 1971.
Čím si vysvětlit, že ženy v Československu mohly volit už před 100 lety, tedy poměrně brzy? Možná tím, jak dlouho se v českých zemích za volební právo žen bojovalo. Sté výročí určilo téma pořadu Reflexe. Připomene boj za politickou rovnoprávnost a zaměří se na příběhy dobových aktivistek.
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Jana Knitlová: Soukromá derniéra. Příběh dvou herců na útěku z nacistického Německa
-
Gilbert Keith Chesterton: Modrý kříž. Dopadne otec Brown i zločince mezinárodního formátu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka