Unlimited Shadows. Vůbec poprvé se do Evropy dostává jedno z největších děl Andyho Warhola
Série sítotiskových pláten nazvaná Shadows, sestává ze 102 obrazů na stěně dlouhé 130 metrů. Plátna střídají sedmnáct barev a sám Warhol je takhle pohromadě nikdy neviděl. Společně s dalšími 200 plátny tvoří výstavu nazvanou Unlimited. Navštívit ji můžete v pařížském Muzeu moderního umění do 7. února příštího roku.
„Warhol je umělcem, který po celý svůj život tvořil velké množství děl a to na nejrůznějších uměleckých polích,“ tvrdí jeden z kurátorů pařížské výstavy, Sebastien Golkalp. Proto se rozhodli pořadatelé pro název Unlimited. „Ukazujeme jeho široký záběr - od sítotisků, kinematografie, až po produkční práci rockové skupině. Chceme představit způsob jeho tvorby, přiblížit to, jak jeho práce vznikala.“
Z obyčejného objektu udělal umělecké díloPařížská výstava je koncipovaná jako přehlídka ikonických sítotisků. Hlavní důraz je veden na sériovou práci. Společně s kurátorem se vydáváme na komentovanou prohlídku, vcházíme do místnosti, kde vidíme plátno s Campbellovými polévkami: „V roce 1962 udělal Warhol na tu dobu neobvyklé gesto, když vystavil 32 namalovaných Campbellových polévek a plátna umístil jedno vedle druhého, jako byste je viděli vyrovnané v regálu v obchodě. Poprvé se mu tady podařilo to, čím se proslavil. Z obyčejného objektu udělal umělecké dílo.“ V další části sálu jsme se zaměřili na Warholovu filmovou práci. Točil všechny slavné osobnosti, které navštívili jeho Factory. Podle něj je totiž natáčení jednodušší než sítotisk. Snímků pořídil více jak čtyři sta. V Paříži jich je k vidění jen 20.
Experiment s LSDProcházíme kolem slavné série Flowers z roku 1965. Květiny vidíme na různě velkých plátnech, v různých barvách. Stejně tak kolekce Jackie z roku 1964, malé i velké obrazy Mao Ce-Tunga z počátku 70. let. Nebo kolekci obrazů elektrických křesel z roku 1967, která byla loni vystavena v lyonské věznici. „Všechna tato díla vystavil v roce 1971 při své retrospektivě ve Whitney Museu v New Yorku, když pod ně umístil papírovou tapetu s krávou,“ připomíná kurátor.“ Ta působí dojem na jednu stranu dekorativní, ale i umělecký se svými fosforeskujícími barvami. Vytvořil ji v době, kdy bylo volně k dostání LSD. Je to vlastně jeden z Warholových experimentů, kdy zkouší diváky svých výstav. Nejsou to oni, kdo sledují na dílo, ale dílo je pozoruje.
Jak interpretovat stíny?Chodba Muzea moderního umění je plná fotek a videí s legendární newyorskou kapelou Velvet Underground, které Andy Warhol dělal manažera. V dalším sále poletují stříbrné polštáře, Silver Clouds poprvé představil v roce 66. Závěr expozice se otevírá v ohromné sérii Shodows. Sítotisky různých barev, stejné velikosti, jeden vedle druhého. Sébastien Golkalp vysvětluje: „Vidíme obrazy, stejně tak to ale může být i instalace, architektonická kompozice nebo dekorace. V jeho díle často přesně víme, co vidíme. Ať už je to Marylin, Jackie nebo elektrické křeslo. Tady ne. Nejsme si jistí, co to je. Sice víme, že jsou to stíny, ale čeho? Shadows lze tedy interpretovat mnoha způsoby.“
