Umělci na dobu určitou
Vídeňský MuMoK (Museum Moderner Kunst), se odhodlal k realizaci neobvyklého výstavního projektu: výstava nazvaná "Kurze Karrieren" (Krátké kariéry) nabízí vhled do světa umělců z celého světa, kteří se po určité době vzdali své umělecké činnosti. Jde vesměs o umělce, kteří byli v šedesátých či sedmdesátých letech minulého století známí a zastoupeni v řadě důležitých výstav a publikací, kteří však později upadli v zapomnění: někteří z nich opustili tvorbu navždy, jiní na dlouhá desetiletí.
Instalace v deseti "kójích", věnovaných jednotlivým tvůrčím pozicím, se pokouší zmapovat specifické umělecké postupy a vize umělců, ale i důvody, jež je vedly k rezignaci na uměleckou kariéru. Mezi desítkou autorů, zastávajících v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století pozice konceptuálního, experimentálního, performativního či akčního umění, se představí také česká trojice asi nejznámějších performerů - Petr Štembera, Karel Miler a Jan Mlčoch.
Štembera, Miler a Mlčoch byli v Čechách sedmdesátých let minulého století jedinými umělci, kteří se akcím a performancím věnovali soustavně. Vycházeli sice - jak poznamenává Karel Srp v katalogu k jejich pražské retrospektivě v roce 1997 - z naprosto individuálních zdrojů, spojovalo je však dočasně použití těla jako hlavního výrazového prostředku či nástroje. Důraz na tělesnou prezenci je při jejich performancích nepřehlédnutelný, i když má nejrůznější podoby: od jednoduchého gesta nebo úkonu až po výsostnou zatěžkávací zkoušku.
Všichni tři pražští umělci přerušili svou činnost v krátkém rozmezí let 1979-1980, kdy se výrazně začala proměňovat umělecká situace. Vedle osobních důvodů hrálo v rozhodnutí opustit akce a performance podle Šemberových slov svou roli též jisté vyčerpání a také zjištění, že "všechno, co se v této oblasti dalo udělat, už bylo vlastně uděláno".
Důvody pro vědomě či nevědomě motivované rozhodnutí jednotlivých autorů vzdát se kariéry umělce jsou dále vyšetřovány například u Lee Lozanové, úspěšné americké konceptuální malířky šedesátých let, Kunrada Luega, který se domohl světové proslulosti jakožto pozdější galerista Konrad Fischer, či u záhřebského umělce Gorana Trbuljaka, který svou pozorovatelskou perspektivu uplatnil později jako kameraman.
Výstava trvá od 20. května do 1. srpna. MuMoK sídlí v komplexu Museumsquartier, na náměstí Museumsplatz 1, v 7. vídeňském obvodu. Otevřeno je denně mimo pondělí od 10 do 19 hodin, ve čtvrtek až do 21 hodin. Další informace na www.mumok.at
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
