Umělci na dobu určitou

8. červenec 2004

Vídeňský MuMoK (Museum Moderner Kunst), se odhodlal k realizaci neobvyklého výstavního projektu: výstava nazvaná "Kurze Karrieren" (Krátké kariéry) nabízí vhled do světa umělců z celého světa, kteří se po určité době vzdali své umělecké činnosti. Jde vesměs o umělce, kteří byli v šedesátých či sedmdesátých letech minulého století známí a zastoupeni v řadě důležitých výstav a publikací, kteří však později upadli v zapomnění: někteří z nich opustili tvorbu navždy, jiní na dlouhá desetiletí.

Instalace v deseti "kójích", věnovaných jednotlivým tvůrčím pozicím, se pokouší zmapovat specifické umělecké postupy a vize umělců, ale i důvody, jež je vedly k rezignaci na uměleckou kariéru. Mezi desítkou autorů, zastávajících v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století pozice konceptuálního, experimentálního, performativního či akčního umění, se představí také česká trojice asi nejznámějších performerů - Petr Štembera, Karel Miler a Jan Mlčoch.

Jan Mlčoch: 20 minut, Praha 7. prosince 1975

Štembera, Miler a Mlčoch byli v Čechách sedmdesátých let minulého století jedinými umělci, kteří se akcím a performancím věnovali soustavně. Vycházeli sice - jak poznamenává Karel Srp v katalogu k jejich pražské retrospektivě v roce 1997 - z naprosto individuálních zdrojů, spojovalo je však dočasně použití těla jako hlavního výrazového prostředku či nástroje. Důraz na tělesnou prezenci je při jejich performancích nepřehlédnutelný, i když má nejrůznější podoby: od jednoduchého gesta nebo úkonu až po výsostnou zatěžkávací zkoušku.

Všichni tři pražští umělci přerušili svou činnost v krátkém rozmezí let 1979-1980, kdy se výrazně začala proměňovat umělecká situace. Vedle osobních důvodů hrálo v rozhodnutí opustit akce a performance podle Šemberových slov svou roli též jisté vyčerpání a také zjištění, že "všechno, co se v této oblasti dalo udělat, už bylo vlastně uděláno".

Karel Miler: Identifikace, 1973

Důvody pro vědomě či nevědomě motivované rozhodnutí jednotlivých autorů vzdát se kariéry umělce jsou dále vyšetřovány například u Lee Lozanové, úspěšné americké konceptuální malířky šedesátých let, Kunrada Luega, který se domohl světové proslulosti jakožto pozdější galerista Konrad Fischer, či u záhřebského umělce Gorana Trbuljaka, který svou pozorovatelskou perspektivu uplatnil později jako kameraman.

Výstava trvá od 20. května do 1. srpna. MuMoK sídlí v komplexu Museumsquartier, na náměstí Museumsplatz 1, v 7. vídeňském obvodu. Otevřeno je denně mimo pondělí od 10 do 19 hodin, ve čtvrtek až do 21 hodin. Další informace na www.mumok.at

autor: (com)
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.