Tomáš Sanetrník: Sutnara a spol. hledám všude. Doma, na internetu i na blešácích

Ladislav Sutnar: čajový, kávový a moka soubor v provedení „bílá s červenou lemovkou“, 1932 (navrženo pro Krásnou jizbu, Epiag, Karlovy Vary, porcelánka Loket, porcelán bílý, glazovaný, malba červenou barvou, sbírka Tomáše Sanetrníka)
Ladislav Sutnar: čajový, kávový a moka soubor v provedení „bílá s červenou lemovkou“, 1932 (navrženo pro Krásnou jizbu, Epiag, Karlovy Vary, porcelánka Loket, porcelán bílý, glazovaný, malba červenou barvou, sbírka Tomáše Sanetrníka)

I nahrávky Oldřicha Janoty, jehož hlas zněl ve vltavské Vizitce, sbíral antikvář a velký fanoušek Krásné jizby Tomáš Sanetrník. Nejen o síle prvorepublikového designu a způsobech jeho získávání s ním v Liberci mluvil David Hamr.

Pravděpodobně největší sbírku předmětů vyrobených pod hlavičkou Krásné jizby, což bylo ve 20. a 30. letech minulého století prodejní centrum moderního designu, pro které pracovaly hvězdy užitého umění Ladislav Sutnar, Antonín Kybal, Josef Sudek nebo autor keramických předmětů Otto Eckert, vlastní antikvář Tomáš Sanetrník.

Láska k designu první republiky se u něj zrodila přes sběratelskou vášeň a hlavně přes knihy – do antikvariátu chodil tak často, někdy i dvakrát denně, že ho v něm na nakonec zaměstnali. „V antikvariátu jsem dvacet let. Naučil jsem se tam a objevil spoustu nových věcí. Zalíbil se mi Ladislav Sutnar, sbíral jsem jeho knihy, grafiky, obálky, typografické úpravy,“ řekl ve Vizitce.

anonymní návrh: čajová a kávová souprava, 1927 (Alois Vondráček a spol., Kostelec nad Černými lesy, kamenina, barevně glazovaná, sbírka Tomáše Sanetrníka)

Antikvářská práce a sběratelství jdou dnes u Tomáše Sanetrníka ruku v ruce. „Když navštěvuji pozůstalost, rozhlížím se nejen po knihách, ale i po tom, co visí ze stropu, po čem šlapu. Nakukuji i do vitrínek, co se v nich skrývá.“

Zvídavost mu ostatně přihrála i první akvizici do sbírky předmětů Krásné jizby. Když od jednoho pána kupoval magazín Družstevní práce, což byla organizace, pod kterou Krásná jizba spadala, zeptal se ho, zda nemá ještě něco dalšího. Pán si vzpomněl, že v polovině 30. let dostal jako svatební dar příbory. „A to jsem zbystřil. Já je znal, ale netušil jsem, že jsou ještě mezi lidmi. A tak jsem je koupil.“

Vzácná psí miska

Předměty do svých sbírek shání Tomáš Sanetrník nejen v pozůstalostech, ale i přes internet, na burzách, blešácích i v aukcích. K pořízení několika kousků se vážou i zábavné příběhy. Například misku od Otto Eckerta, již si chtě odnést z blešího trhu, měl původně v držení pes paní majitelky, který z ní pil. „Měl jsem strach, že to dopadne jako v Čapkově povídce Čintamani a ptáci a že si ji kvůli pejskovi neodnesu,“ usmívá se. Dobře to dopadlo – majitelka dala zvířeti nakonec jinou misku a tu Eckertovu si odnesl Tomáš Sanetrník.

Otto Eckert: mísa, 40. léta (kamenina glazovaná, rytý dekor, sbírka Tomáše Sanetrníka)

Na vzácný koberec od Antonína Kybala, o jehož tvorbu jindy musel lítě bojovat v aukcích, zase narazil v domě určeném k demolici. Pár centimetrů koberce zahlédl pod cihlami. „Odházel jsem je a vytáhl snad ten nejhezčí koberec, odkoupil jsem ho a rekonstruoval. Za jeho opravu jsem zaplatil čtyřicetinásobek pořizovací ceny,“ konstatuje.

Jméno Tomáše Sanetrníka mohli zaznamenat návštěvníci velké výstavy Krásná jizba 1927 – 1948/Design pro demokracii, kterou na přelomu loňského a letošního roku uspořádalo pražské Uměleckoprůmyslové museum. Více než polovina vystavených předmětů včetně ikonických čajových souborů Ladislav Sutnara totiž zapůjčil právě pan Sanetrník. Nyní se těší z chystaného katalogu k výstavě. Pyšný není jen na samotné věci, ale i na grafickou úpravu katalogu a také na zasvěcené kurátorské texty pracovníků musea.

Alois Metelák: nápojová a kompotová souprava, 1928 (Harrachovská sklárna, Nový Svět, bezbarvé a kouřové sklo, foukané, dodatečně zdobeno rytým dekorem,sbírka Tomáše Sanetrníka)

Vrátit to do oběhu

Momentálně se snaží zkompletovat své sbírky a dávat jednotlivé její části do různých kontextů. A kdyby se mu podařilo jednoho dne posbírat všechny předměty? Jak by se svým pokladem naložil? „Můžete sbírat do posledního dne, můžete to odkázat nějakému muzeu, ale mně by se líbilo, kdyby se sbírka dostala tam, odkud přišla – mezi lidi. Kdyby se vrátila do oběhu, rozprodala mezi sběratele a dál dělala radost,“ řekl Tomáše Sanetrník.

Ovšem pozor – pití z čajových servisů Ladislava Sutnara nedoporučuje, stejně jako nedávat dětem na skautský tábor designové lžíce. „Šálky jsou křehké a rychle se rozbijí a příbory děti na táboře poztrácí. Jako ty naše.“