Tomáš Martinec: Saxofonista
Povídku Saxofonista napsal básník, prozaik a publicista Tomáš Martinec. Vyšla tiskem v jeho knižní prozaické prvotině, povídkovém souboru Hranice, který vydalo Nakladatelství Bor roku 2012.
Tomáš Martinec studoval filosofii a žurnalistiku na Masarykově universitě v Brně. Pracoval jako redaktor v Lidových novinách a v reklamní agentuře. Nyní žije s rodinou v Praze.
Jeho verše zazněly v klubových večerech Zeleného peří Českého rozhlasu. Roku 2005 vydal básnickou sbírku Grál, která byla nominována na Cenu Jiří Ortena.
Povídky a verše publikoval v časopisech Host, Divoké víno, Psí víno, Revolver Revue, Dobrá adresa a v literárním pořadu Třistatřicettři České televize.
Autorsky spolupracoval na vzniku dokumentárního filmu o záhadné stolové hoře Hejšovině pod názvem Výklad hory na křížovou královnu (2009) a na nízkorozpočtových experimentálních filmech Den (2009) a The Last Supper (2011).
Povídka Saxofonista byla napsána roku 2002. Působivě líčí atmosféru kdysi malebného, dnes smutně chátrajícího a sociálními problémy se zmítajícího Broumova.
Vypráví o nečekaném setkání dvou bývalých spolužáků z konzervatoře: jeden je kapelníkem jazzového klubu v Hamburku, druhý se drží nad vodou příležitostnými výdělky na pohřbech. Vlastní ovšem jedinečný hudební nástroj – altový saxofon po Sergeji Prokofjevovi. Příběh má překvapivou, jazzově laděnou pointu.
Účinkuje: Jiří Kalužný
Autor: Tomáš MartinecPřipravila: Jana PithartováRežie: Pavel Krejčí
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Osudy Mileny Grenfell-Baines. Rozhlasové vyprávění česko-britského „Wintonova dítěte“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.