Tomáš Bernhardt: Své tradice si Plzeň stále hledá

Archeologie podle něj nemá k národopisu zase tak daleko. Zakladatel muzea Ladislav Lábek si byl začátkem 20. století dobře vědom, že křísit zájem o národopis je v průmyslové Plzni problematické.  S nadsázkou Tomáš Bernhardt říká, že Lábek byl jako smrt, protože bral všechno. Sbírky jsou bohaté například na kvalitní negativy, které dobře mapují historii i atmosféru města od 70. let 19. století a které byly použity v mnoha knihách o mizející Plzni.

Historik Tomáš Bernhardt s posmrtnou maskou purkmistra Petáka, která bude na výstavě také k vidění|foto: Rostislav Duršpek

V reakci na posluchačský dotaz mluví o stavebních změnách v Plzni a dopravních obtížích, které to způsobuje. Řeč je ale také o plzeňských vnitroblocích, o regulaci architektonických změn, na které má město právo, či o projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.

Svět za zdí je vždycky hezčí – ať už se na to člověk dívá z kterékoliv strany.

V rozhovoru také vzpomíná na události roku 1989, od kterých jsme letos vzdáleni 30 let a které Tomáš Bernhardt prožíval jako student UK v Praze. Vzpomíná i na své sazečské začátky – za svou nejpovedenější knihu považuje vydání textu Roberta Louise Stevensona Putování s oslicí do hor.

Tomáš Bernhardt: Osudové osmičky a devítky provázejí Čechy už od 19. století

Loni jsme krásně slavili - osmičky patří k osudovým a šťastnějším číslům v české historii. Jenže - za nimi se plíží devítky. Rovněž osudové. A obě čísla se s Čechy táhnou už od 19. století, vysvětluje ve svém fejetonu Tomáš Bernhardt.

Je spoluautorem Dějin města Plzně. Nechybí v nich ani pohled na radikálně se měnící tradice. Třeba informace o „novém svátku“, který po 400 let připomínal, že se Plzeň dokázala ubránit husitům.

Fejetony Tomáše Bernhardta pro Český rozhlas Plzeň si můžete poslechnout zde.