Tolkienův svět se do mě propsal jako máloco jiného, říká Klára Krásenská

„Zprvu podnítil dětskou vášeň pro tvoření map, písem a jazyků, zároveň závratně rozšířil pojem o velké cestě: v Pánu prstenů se ostatně paralelně odvíjí cest hned několik,“ říká Klára Krásenská. „V překladu Stanislavy Pošustové jsem se navíc střetla s neobyčejně bohatým jazykem, který skýtal množství stylových vrstev. Z paměti lovím úvaly, žleby a hvozdy a haluzky, bílé břízy a mohylové vrchy, nemluvě o důmyslně překládaných místních a rodových jménech. Jazyk vyprávění se mi tu ukazoval lehký a hravý i závažný a těžko proniknutelný. Pán prstenů se mnou rostl a jeho kultivovanost ve mně postupně utvářela citlivost pro pojmy, jako je zranitelnost nebo ušlechtilost. V poslední době čtu Pána prstenů jako velký příběh o smrti.“