Tibet, jak ho už nikdy nikdo neuvidí

Cesta vede do Tibetu
Cesta vede do Tibetu

Do našich kin přichází unikátní československý dokumentární film o Tibetu z roku 1954. Původně plánovaná oslava stavby silnice z provincie S´Čchuan do Lhasy se mimoděk stala svědectvím o okupaci a anexi původně svobodného území se svébytnou kulturou, a o utrpení dělníků, kteří byli nuceni pracovat v nebezpečných podmínkách bez jakékoliv ochrany, a nemálo jich na stavbě zanechalo i svůj život.

Snímek s názvem Cesta vede do Tibetu natočili kameraman Josef Vaniš a režisér Vladimír Sís. Ve vltavské ranní Mozaice o jejich peripetiích vyprávěli Sísův syn – režisér David Sís, a distributor Viktor Kuna. Mimo jiné líčili, jak si mladí filmaři, které do Číny vyslal tehdejší Armádní film, užili. Tedy – nepříjemně. A to jak v Číně a Tibetu, tak potom i doma.

Cesta vede do Tibetu

Když odjížděli, byla Čína spřáteleným socialistickým státem, když se po téměř dvou letech vraceli, bylo všechno jinak. Jejich filmové svědectví má dnes cenu zlata. Nejen proto, že místa, která zachycovali, už dávno neexistují, ale taky kvůli mistrným portrétům tibetských osobností i prostých Číňanů. Reportáž ukazuje mocenské cíle komunistické Číny a její vojenskou agresi, problémy se zásobováním, otrockou práci námezdních dělníků, ale i tehdy devatenáctiletého dalajlámu těsně před jeho odchodem do exilu. Však taky filmaři vstupovali už tehdy do konfliktu s čínskými úřady a kolegy, kteří se měli na vzniku filmu podílet. „Kvůli těmhle neshodám nakonec vznikly tři verze dokumentu. Jedna pro Československo, druhá pro Čínu, třetí pro festivaly,“ vysvětluje syn Vladimíra Síse – David, sám taky režisér.

Cesta vede do Tibetu

„Český komentář brilantně načetl Karel Höger, nicméně původní otcův text nebyl schválen a z plátna tak zněla verze komunistických cenzorů. I tak ale film rozhodně stojí za vidění, jde o jedinečný dokument, který skvěle zrcadlí onu dobu jak v Československu, tak i v Tibetu a v Číně,“ zve David Sís do kina. Spolu s distributorem Viktorem Kunou by film rádi dostali mezi co nejvíc lidí a taky do ciziny. „Bohužel ho nemáme ve zvukových stopách, takže zatím přicházejí v úvahu pouze cizojazyčné titulky,“ vysvětluje Kuna.Spolu s Davidem Sísem ale doufají, že se jim podaří získat samostatně původní hudbu Zdeňka Lišky a budou moci vytvořit novou verzi snímku.

Cesta vede do Tibetu

„Byl by to vlastně zcela nový film s původním komentářem mého otce. Nebo možná s úplně jiným,“ doufá Sís mladší. Zájem kinařů tu přitom je. „Vedle Prahy a Brna mají zájem v řadě dalších měst, například v Ostravě, Opavě nebo Liberci,“ upřesňuje distributor. „A vzhledem ke stále stoupajícímu zájmu o Tibet mezi mladými Číňany by nakonec mohl být tátův snímek uveden i v Číně,“ doplňuje David Sís. Kéž by se to stalo, mladí Číňani by asi koukali!