Terezka
Dřevěná rozhledna v Toulovcových maštalích získala své jméno podle spisovatelky Terézy Novákové
Rozhledna nedaleko Pasek získala své jméno podle známé spisovatelky Terézy Novákové, která měla v nedaleké Proseči chalupu. Zde také vznikl v letech 1903-06 román Děti čistého živého. Po smrti manžela tu Teréza Nováková žila natrvalo a zpracovávala náměty z cest po okolí do svých dalších románů.
Rozhledna Terezka je druhou stavbou tohoto typu, která vznikla na území mikroregionu Toulovcovy Maštale. Celkem 28 metrů vysoká stavba ze dřeva a oceli byla zpřístupněna 22. srpna 2004. Jejím autorem je (stejně jako u Toulovcovy rozhledny a Borůvky) bývalý prosečský starosta Martin Novák. Celkové náklady činily 970 tis. Kč. Ze dvou vyhlídkových plošin a tří mezipater (rozhledna má celkem 113 schodů) je nádherný výhled do okolí (Pardubice, Chrudim, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky…)
Praktické informace:
Lokalita: osada Paseky, obec Proseč, cca 40km jihovýchodně od Chrudimi
GPS: 49°47'9.641"N, 16°7'21.466"E
Nadmořská výška: 645m
Celková výška: 28m
Výška vyhlídkové plošiny: 25m
Počet schodů: 113
Otevírací doba: Duben, říjen: sobota, neděle 10 - 16 hodin, květen, červen a září: denně10 - 16 hodin, pondělí zavřeno, červenec a srpen denně10 - 17 hodin, pondělí zavřeno. Polední pauza 12 - 13 hodin
Výhled: z rozhledny možno vidět např. Hlinsko, Chvaletice, Svratouch, Žďárské vrchy, Polička, Moravská Třebová, Toulovcova rozhledna, Budislav, Litomyšlsko, Jeseníky, Proseč, Krkonoše, Perálec, Hluboká, Chrudim, Pardubice, Kunětická hora
Zobrazit místo Rozhledna Terezka na větší mapě
Nejposlouchanější
-
Warren Adler: Válka Roseových. Případ velké lásky, která přerostla v totální nenávist
-
Vlčí jáma. Taťjana Medvecká jako mladičká schovanka v bezvýchodném milostném trojúhelníku
-
Lenka Elbe: URaNovA. Jáchymov devadesátých let, jeden lázeňský hotel a tajemství skrytá pod povrchem
-
Karel Čapek, Josef Čapek: Živý plamen. Volání dálek je silnější než strach ze smrti
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
