Terezie Fialová: Užívám si, že mě nikdo nediriguje

Zahajovací koncert festivalu Dvořákova Praha si nenechala ujít ani klavíristka Terezie Fialová. Ostatně i ona do programu letošního ročníku zasáhne – spolu s cellistou Jiřím Bártou odehrají 13. září v Anežském klášteře dva violoncellové koncerty, oba ve Dvořákově originálu pro sólový nástroj s klavírem. Oba opusy od sebe dělí třicet let.

Terezie Fialová a Jiří Bárta|foto: Daniel Havel

Nejprve zazní raný koncert A dur, jehož autorská orchestrální verze nikdy nevznikla. „Partitura skladby se ztratila, objevila se až mnoho let po Dvořákově smrti a Dvořák na dílo nejspíš zapomněl anebo ho přinejmenším nepovažoval za příliš zdařilé,” řekla ve Vizitce Terezie Fialová.

Koncert a moll jsme porovnávali s Dvořákovou Symfonií č. 1, kterou stihl podobný osud; také její notový zápis byl dlouho nezvěstný.

Symfonie i koncert A dur překypují bohatstvím nápadů, hudebních myšlenek a témat. Na rozdíl od pozdějších děl tu ale skladatel pracuje neperiodicky, harmonicky poněkud neklidně a nekoncentrovaně.

Po tomto raném Dvořákově díku zahrají Terezie Fialová a Jiří Bárta violoncellový koncert h moll, a to z originálního skladatelova klavírního výtahu.

Čtěte také

Festival Dvořákova Praha přináší skladby hudebních géniů 19. století. Čtyři koncerty vysílá Vltava

Dokáže pouhých deset prstů jednoho klavíristy rozehrát takové tónové barvy, jaké znějí v orchestrálním doprovodu? Může pianista pracovat s tak jemnými zvukovými nuancemi, s jakými si melodické motivy předávají nejrůznější nástroje? I o tom klavíristka Fialová ve Vizitce mluvila – i proto, že zahajovací večer Dvořákovy Prahy nabídl i zmiňovaný koncert h moll pro violoncello a orchestr. Při poslechu si hudebnice, která o Dvořákovi říká, že si ji „tak nějak našel sám“, libovala, že ji během vlastní, komorní páteční produkce nebude rušit žádný dirigent.