Temné myšlenky lidí kolem sebe nepoznáš, i když se snažíš sebevíc. O tom je film Lesní vrah

25. duben 2024

Po snímcích Kajínek, Já, Olga Hepnarová a Manželé Stodolovi je tu další film, jehož hlavní postava získala předobraz v usvědčených a odsouzených vrazích. Lesní vrah režiséra Radima Špačka téměř přesně rekonstruuje události z roku 2005, kdy mladý muž bez důvodu zabil tři náhodně vybrané lidi. Od zmíněných předskokanů se Lesní vrah liší. Je tajemnější, přímočařejší, duši, myšlenkové pochody a důvody hrůzných činů příliš nezkoumá. Chce spíš říct, že to nejde.

Tématem filmu není konkrétní vrah; ten posloužil jen jako inspirace pro našeho hlavního hrdinu. Měl, myslím, zajímavý osud, řízením osudu, svých vášní nebo nevášní, došel k tomu, že nenáviděl celý svět. Na takhle založených lidech nepoznáte, že chtějí spáchat něco hrozného, na to jsou příliš rafinovaní. Na plátně tak naši postavu pozorujeme spíše zvenčí, šlo nám o minimalistický portrét takového člověka,“ vysvětluje režisér Radim Špaček pohnutky, které ho vedly k rozhodnutí ujmout se scénáře Zdeňka Holého. Jde o zdařilý scénář. Úsporný, přesný, popisující. Však taky Radim Špaček charakterizuje svůj film jako observační.

Herec Michal Balcar a režisér Radim Špaček při natáčení filmu Lesní vrah

Ve zmíněném žánru si pomáhá dlouhými záběry, detailními pohledy na obličej protagonisty, dalšími detaily i veleúspornou hudbou. Silnému zážitku přispívá i širokoúhlý formát snímku. „Měl jsem velké štěstí na spolupracovníky, ať už šlo o Michala Balcara v hlavní roli, rumunského kameramana Olega Mutua či střihače Jarka Kamińského. Spolu s nimi ukazuju, jak se lesní vrah mohl cítit pár dní před svou smrtí,“ vychvaluje režisér svůj štáb.

Film Lesní vrah je komorní, na výrazové prostředky úsporná, a o to působivější filmová studie. Vlastně v divácích prohlubuje beznaděj: zločince na první pohled nepoznáš, dokonce se s ním můžeš i přátelsky bavit. Na druhou stranu – když někdo z našeho okolí spáchá něco ohavného, nemůžeme si vyčítat, že jsme tomu nedokázali zabránit. Ono to prostě nejde. Co se děje v hlavách lidí, a to i těch, které známe, může být dokonale zamaskováno. Snímek Radima Špačka přináší právě tohle poselství. A to není málo.

Spustit audio

Související