Svatá Ludmila – samojediná mezi muži. Fascinující příběh české kněžny a světice, která se zasloužila o šíření křesťanství
Přemyslovská hradiště sloužila v raném středověku jako pohraniční pevnosti i útočiště před vpády nepřátel
Kněžna Ludmila zemřela v roce 921 na svém vdovském sídle, jednom z přemyslovských hradišť – na Tetíně, který leží kousek od Berouna. Uškrtili ji tam podle legendy dva vrazi, poslaní její snachou Drahomírou, se kterou měla Ludmila mocenské i náboženské spory. Ludmila ale bezpochyby během svého života navštěvovala i další přemyslovská hradiště – Budeč, Libušín, Mělník, Lštění a samozřejmě Pražský hrad.
„Panovník tehdy vládl takzvaně ze sedla,“ popisuje ředitel kladenského muzea Zdeněk Kuchyňka, jehož muzeum zajišťuje prohlídky na nedaleké Budči.
Hradiště jako pevnost i útočiště
„Jeho družina sice nebyla příliš početná, i tak ale potřebovala vyživovat a vyzbrojovat, a tak se dvůr po hradištích neustále přesouval.“ Hradiště sloužila jako pohraniční pevnosti i jako útočiště okolních lidí před nepřátelskými vpády, proto bývala rozlehlá. Například Budeč (22 hektarů) měla krom akropole a rotundy i velké předhradí.
V devátém a desátém století se zde mísilo nově přijaté křesťanství s pohanstvím a zřejmě zda existovala vedle sebe. Dokládají to podle Zdeňka Kuchyňky i archeologické nálezy. Pohanství ustupovalo jen zvolna a i další panovníci vydávali dekrety o tom, že se mají kácet posvátné pohanské háje a zasypávat studánky.
Na Budči, kde stojí zřejmě nejstarší stavba u nás – rotunda svatého Petra a Pavla, se dostalo knížeti Václavovi vzdělání v latině. K příkladnému křesťanství ho podle legend vedla právě jeho babička Ludmila.
Poselství lásky a oběti
„Kněz tehdy potřeboval někoho, kdo by byl schopen se mší aktivně účastnit. Proto se na Budči skupina chlapců učila číst, psát a zpívat žalmy,“ popisuje Zdeněk Kuchyňka.
Ludmilu je podle Zdeňka Kuchyňku třeba si připomínat jako ženu, která překonala řadu těžkostí, bojovala s vážnou nemocí (trpěla migrénami), pochovala dva syny a odvážně přijala nový kult.
„Pohanství je kruté a křesťanství k tomu starozákonnímu Bohu přidalo Krista a lásku k lidem. Přineslo humanitní myšlenku, že lidi je třeba ne jen trestat, ale i milovat a obětovat se pro ně.“ A na tuto myšlenku bychom neměli zapomínat.
Související
-
Svatá Ludmila – 1100 let od smrti první české světice připomeneme koncerty i znovuobjevenou hrou
Září roku 921, kdy své pozemské tělo opustila kněžna Ludmila a stala se první českou svatou, je pevným kamenem našich dějin. Velevýznamnou ženu připomínáme i ve vysílání.
-
Duchovní Evropa. Svatá Ludmila a kyjevská církev
S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
