Sv. Václav a sv. Vít
Z duchovního společenství svatých ochránců české země, které si v tomto týdnu připomínáme a které významnou měrou ovlivnilo i sochařskou výzdobu mostu na hradě Valdštejně, po němž v ranních zamyšleních tohoto týdne v duchu putujeme, dnes obrátíme svou pozornost ke svatému Václavovi a ke svatému Vítu.
Jako zlatá nit vine se odkaz svatého knížete Václava celou českou historií a jeho příklad září po více než tisíci letech i v našich přítomných dnech. V prvé polovině 20. století sestavil úředník Magistrátu hlavního města Prahy a pilný spisovatel v oboru úcty svatých Antonín Šorm pozoruhodnou knihu, jíž nazval Jubilejním svatováclavským kalendářem. Na každý den v roce tam najdete dvě nebo tři události, které mají nějaký vztah ke svatému Václavovi - nejen k jeho životu, ale i k jeho úctě. Když pročítáte jednotlivé dny, dovídáte se, kdy byl na tom či onom místě posvěcen svatováclavský kostel nebo kaplička, jinde zase kdy byl kam pořízen svatováclavský zvon, obraz nebo socha - zkrátka obdivuhodná mravenčí práce, která vyrostla nejen z autorovy obdivuhodné všímavosti a místopisného rozhledu, ale především z vroucí úcty k hlavnímu patronovi naší české země.
Sám svatý Václav po sobě sice žádnou písemnost nezanechal, ale bytostně cítíme, že jeho odkaz se plně shoduje s biblickými slovy, čtenými z knihy Moudrosti v den jeho svátku: "Moudrost září a nevadne, snadno ji vidí ti, kdo ji milují, dává se nalézt těmi, kdo ji hledají. Její začátek je upřímná touha poučit se, chtít se poučit je láska k ní, láska k ní je zachovávat její přikázání, dbát o přikázání je zajistit si nesmrtelnost, nesmrtelnost pak dává místo u Boha. A tak touha po moudrosti přivádí ke kralování."
Také svatý Vít je hluboce spjat s českou duchovní a náboženskou tradicí, ačkoli náš rodný jazyk nebyl jeho mateřštinou a za svého krátkého pozemského života naši zem ani nenavštívil. Počátky úcty tohoto svatého mučedníka, který již v mladém věku vydal Kristu svědectví, zpečetěné obětí vlastního života, jsou spojeny již se svatým Václavem. Ten k jeho cti postavil na pražském hradě rotundu, kterou kníže Spytihněv rozšířil v baziliku a císař Karel IV. nahradil velkolepou stavbou katedrály. Za jejím hlavním oltářem je dodnes místo, kde svatý Vít odpočívá. Středověká zbožnost přidružila tohoto světce do vyhledávané rodiny takzvaných čtrnácti svatých pomocníků, ke kterým se lidé s obzvláštní důvěrou obraceli ve své nouzi a v těžkostech. A český národ v něm získal hlavního patrona kostela, s jehož dějinami jsou svázány osudy celé země. Přeji vám, laskaví posluchači - pro dnešní den i pro celý život - ať vás provází Václavova moudrost i Vítova stálost a vytrvalost v dobrém.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
