Střet umění a komerce ve hře inspirované osudy malíře Marka Rothka

3. leden 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03027093.jpeg

Divadlo v Řeznické uvedlo v závěru prosince českou premiéru komorní hry amerického dramatika Johna Logana Červená (Red) v překladu Jitky Sloupové a režii Viktora Polesného. Logan za ni získal ocenění Tony Award za nejlepší hru roku 2010.

Americký malíř s ruskými kořeny, Mark Rothko, se zapsal do historie světového výtvarného umění nejen svými obrazy, ale i svými pozoruhodnými životními osudy.

Dramatik John Logan se inspiroval dodnes nevyjasněnou epizodou jeho života, kdy Rothko získal na sklonku 50. let minulého století finančně velmi výhodnou zakázku vyzdobit sérií svých obrovských obrazů stěny snobské restaurace Four Seasons v právě dostavovaném velkolepém mrakodrapu Seagram Building v New Yorku.

Bouřlivák Rothko tuto zakázku přijal, stejně jako finanční zálohu, ale ve chvíli, kdy už měl práci téměř hotovou, se najednou rozhodl jinak. Peníze vrátil a vytvořené obrazy si ponechal. Dnes visí jednotlivá díla z této série v muzeích ve Washingtonu, Londýně a japonské Sakuře.

Dialog Mistra a učedníka

Dramatika Johna Logana zaujalo ono dodnes nevyjasněné odmítnutí, a využil je k vytvoření modelové hry na téma střetu umění a komerce (s přímo mefistofelským motivem), ale také střetu uměleckých generací.

Jako scénického partnera Rothkovi přidělil mladého asistenta, začínajícího malíře s krutým osudem, který se zpočátku stává ozvučnou deskou Rothkových myšlenek, a postupně provokujícím mladým hlasem, který konfrontuje do sebe zahleděného slavného umělce s předchozí, ale i nastupující generací umělců.

Režisér Viktor Polesný společně s Tomášem Cisařovským vytvořili scénu, jíž vévodí známý „červený“ obraz (v práci se světlem je pak názorně ukázáno, jak barva na velké ploše v příšeří doslova ožívá, zatímco v plném světle jako by ztrácela svou vnitřní energii).

Kolem něj se v malém ateliéru odehrává dialog Mistra a učedníka, dotýkající se nejrůznějších aspektů umělecké tvorby, estetiky podřízené dobovému vkusu, osobního vkladu umělce, ale také rozdílných generačních pohledů na umění a jeho funkci ve společnosti.

Mužný sympaťák Etzler se proměňuje v nerudného asociála

V centru pozornosti stojí právě osobnost Marka Rothka, jehož Miroslav Etzler ukazuje jako stárnoucího egoistu, který svůj život postavil na protestu. V jeho myšlení není místo pro jiné lidi, žije jen svými obrazy, a zároveň svým stále přítomným strachem, aby černá nepohltila červenou, tedy aby vášeň tvorby nebyla překryta depresí a zmarem.

Pro mnohé diváky bude tato poloha Etzlerovy herecké práce překvapením. Mužný sympaťák české scény se tu proměňuje v poněkud ošuntělého nerudného asociála, který bojuje nejen se svými běsy, ale s celým světem.

O to bolestnější jsou chvíle, kdy je díky svému mladému pomocníkovi přinucen podívat se na své dílo i na sebe samého jinýma očima.

Martin Kraus se ze zakřiknutého balíka stává skutečným partnerem

Ke spolupráci přizval Etzler svého kolegu ze seriálu Cesty domů, Martina Krause. A troufám si říci, že tato role se stala pro mladého herce skutečnou výzvou a v jeho dosavadní herecké práci nejzajímavější a nejvrstevnatější rolí. Kraus buduje svého bezejmenného asistenta s nenápadnou cílevědomostí, postupně se osměluje, a ze zakřiknutého pokorného balíka se stává Rothkovi skutečným partnerem, jakýmsi mladým alteregem.

Ve scéně, kdy společně tvoří podmalbu obrazu, je cítit společné zaujetí pro věc, onu vášnivou nepopsatelnou chemii tvorby. Představení v Divadle v Řeznické tak má šanci zaujmout jak diváky, kteří vědí více o osudu malíře Rothka, tak i ty, kdo hledají na pražské scéně inscenaci bez výrazných režijních výstřelků a dokážou ocenit poctivé psychologické herectví.

autoři: Jana Soprová , Helena Petáková
Spustit audio