Strahovský stadion jako čítanka stylů 20. století. Dnes je v žalostném stavu, říká historik architektury
Od roku 2003 památkově chráněný strahovský stadion v Praze patří k největším areálům svého druhu na světě. Je unikátní nejen svou velikostí, ale i tím, jak s obří hmotou dokázali pracovat jednotliví architekti.
„Každá část Stadionu Strahov je architektonickou odpovědí doby svého vzniku, přitom se žádná část nesnaží převyšovat ty ostatní. Pojímá v sobě všechny architektonické styly 20. století,“ říká historik architektury z FA ČVUT Miroslav Pavel, který se osudem strahovského stadionu v Praze dlouhodobě zabývá.
Možná málokdo ví, že na Strahově dodnes najdeme i návštěvnické pavilony architektů Josefa Hrubého a Františka Cubra, kteří se podíleli na návrhu Československého pavilonu pro světovou výstavu EXPO 58. „Byl to krásný příklad uvolněného architektonického projevu 60. let, dnes ovšem v těchto bývalých návštěvnických pavilonech funguje autosalon,“ říká Miroslav Pavel.
Vybudování stadionu iniciovali v době první republiky sokolové, kteří potřebovali místo pro své Všesokolské slety. Původní stadion byl ještě dřevěný, ale pro každý další slet byl modernizován a provizorní dřevěné části konstrukce byly postupně nahrazovány odolnějšími a trvanlivějšími materiály. „Stadion procházel velkou údržbou, a to bylo zásadní. Před každým sletem se přistavovaly další části a také později, kdy se tu konaly spartakiády, se v tomto konceptu pokračovalo. Až do roku 1989. Dnes je stadion v žalostném stavu,“ říká historik architektury.
Čtěte také
Aktuálně Praha zvažuje nápad, že do části objektu umístí Muzeum paměti 20. století. „Nevím, jestli strahovský stadion zatěžovat muzeem totality. Sice se tu za první republiky konaly vojenské přehlídky a dokonce tu byla i vojenská přehlídka u příležitosti Hitlerových narozenin, ale laická veřejnost vnímá stadion především pozitivně. Lidé ho mají spojený hlavně se sportem. Navíc, i samotná architektura je apolitická, pouze stylově reflektuje dobu svého vzniku,“ říká historik architektury Miroslav Pavel.
K čemu všemu byl stadion po roce 1989 využívaný? A jaké nápady na využití monumentálního objektu přinesla architektonická soutěž vypsaná v roce 2008? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
