Sokolové, spartakiády, Rolling Stones a teď muzeum totality? Praha zvažuje opravu a využití chátrajícího stadionu na Strahově

12 fotografií

A jak vypadá monumentální strahovský stadion dnes? Jeho vlastník, město Praha, ho pronajímá celé řadě nájemců, mezi největší patří fotbalový klub AC Sparta Praha. Výnosy stadionu ovšem zdaleka nepokrývají náklady na jeho provoz a údržbu. Areál pomalu chátrá a jeho oprava by vyšla na více než miliardu korun. Město ovšem do stadionu zřejmě bude muset dříve nebo později investovat, a tak se nabízí možnost zahájit opravy s konkrétním záměrem dalšího využití. Aktuálně zvažuje, že v betonových památkově chráněných tribunách areálu otevře Muzeum paměti 20. století, které zřídila symbolicky k 17. listopadu 2019. A od té doby pro něj hledá nejvhodnější prostory.

Strahovský stadion, květen 2020|foto: Tomáš Vodňanský,Český rozhlas

„Je to možná překvapivý prostor, ale třeba v Norimberku existuje v obřím komplexu, ve kterém se konaly sjezdy NSDAP, muzeum, které tyto stranické sjezdy dokumentuje. Dlouho se nevědělo, co se stadionem a jeho okolím dělat, nakonec v něm bylo před několika lety otevřené toto Dokumentační centrum. Na Strahově se také odehrávaly události, které lze označit za temné stránky 20. století, ale to není hlavní důvod, proč by muzeum mohlo být právě tady. Jde o mimořádné urbanistické místo, jeden z pražských pahorků, ze kterého je nádherný výhled. Zároveň se tu odehrávaly sokolské slety, pro které byl stadion ve 20. století postaven, takže je to architektura spojená s 20. stoletím. Následně tu byly spartakiády. Tyto události se stávaly součástí širších historických událostí,“ říká historik a člen správní rady muzea Petr Blažek. A dodává, že ať už bude Muzeum paměti 20. století sídlit kdekoli, Praha by pro něj měla najít také dočasné sídlo. Ideálním místem by mohl být uvažovaný Dům pážat na Hradčanech.

Strahovský stadion, květen 2020|foto: Tomáš Vodňanský,Český rozhlas

Areál strahovského stadionu je výjimečný nejen svými rozměry, ale také tím, že je svědkem architektonického vývoje 20. století. Součástí stadionu je od roku 2003 památkově chráněný Masarykův stadion, jehož stavba začala v roce 1930. A právě ten je podle historika architektury Zdeňka Lukeše architektonicky nejcennější částí stadionu. „Byl dokončen v roce 1938 jako Masarykův státní stadion a první velkou akcí byl Všesokolský slet, který se konal už skoro v době Mnichova. Proto byl velkou nejen společenskou, ale i politickou událostí. Tuto etapu navrhli dva pražští architekti Ferdinand Balcárek a Karel Kopp. Ovšem ještě předtím tu stával provizorní dřevěný stadion, který navrhl architekt Alois Dryák a po jeho zbourání se ve 30. letech stavělo toto monstrum,“ popisuje Lukeš s tím, že ačkoli se na stavbě a modernizaci stadionu postupně podílela řada architektů, všichni respektovali původní koncepci, takže všechny postupně budované části jsou architektonicky kvalitní.

„Jiná věc je samozřejmě dnešní využití. Nikdo si se stadionem moc neví rady a upřímně řečeno, funkce, pro kterou byl postaven, je už dnes mrtvá,“ myslí si.