OBRAZEM: Strahovský stadion se otevřel před 90 lety. Dnes je téměř nevyužívaný
Jeden z největších stadionů světa – Strahovský stadion v Praze – se poprvé otevřel před 90 lety. Konal se tam VIII. všesokolský slet. Za dob komunismu se na něm pořádaly megalomanské spartakiády, v současnosti ale má jen velmi omezené využití, slouží hlavně fotbalové Spartě. Od března 2003 je na seznamu kulturních památek.
Stadion byl vystavěn pro konání všesokolských sletů, v roce 1926 ale měl písčité cvičiště, hliněné valy a dřevěné tribuny pro diváky. Původní stadion projektoval architekt Alois Dryák.
Později byl stadion několikrát dostavován, třeba v letech 1932–1938 byla podle návrhů architektů Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa vybudována západní tribuna. V letech 1960–1975 byl celý areál dostavěn pro potřeby národních spartakiád.
Celková plocha stadionu je 63 tisíc metrů čtverečních, což představuje přibližně velikost devíti fotbalových hřišť. V době největší slávy tu cvičilo 16 až 33 tisíc cvičenců, které mohlo sledovat 137 tisíc diváků. Celková kapacita, například na koncert, je 220 tisíc míst.
Za druhé světové války byl stadion využíván nacisty při odsunu Židů, kteří tu byli shromážděni před transportem. Po válce se zde zase shromažďovali Němci, kteří čekali na transport z českých zemí.
První celostátní spartakiáda se zde uskutečnila v roce 1955 jako oslava desetiletého výročí ukončení druhé světové války. Při spartakiádě v roce 1960 se na ploše vystřídalo rekordních 750 tisíc cvičenců a v ochozech na dva miliony diváků.
Série spartakiád, které se konaly v pětiletých odstupech, byla přerušena pouze v roce 1970 po vpádu vojsk na území tehdejšího Československa v roce 1968. Poslední spartakiáda se konala roku 1985, k další plánované v roce 1990 již nedošlo.
Po pádu komunismu ale neměla megalomanská stavba využití a chátrala. Na hřišti rostl plevel i náletové stromky a ochozy se dostaly do havarijního stavu. Objevovaly se tendence stadion zbourat, nakonec ale bylo rozhodnuto, že bude zachován.
Vnitřek stadionu. Pohled ze severovýchodního rohu. Tribuny jsou v rozích stadionu vzájemně spojeny jednopatrovými oblouky. Na vnitřní straně tribun směrem na cvičiště jsou ochozy, stupně k stání a sedadla pro diváky. Vnější části tribun byly využity jako kancelářské, provozní a skladištní místnosti, sportovní objekty, tělocvična, bazén apod.
V roce 1998 uzavřelo hlavní město Praha smlouvu s Českomoravským fotbalovým svazem o bezplatné výpůjčce na 50 let s tím, že svaz na Strahově zahájí budování Národního fotbalového stadionu, z projektu ale sešlo a smlouva byla hned následujícího roku vypovězena.
V červenci 2002 byla podepsána dohoda o pronájmu stadionu fotbalové Spartě Praha, která na něm v říjnu 2003 za 261 milionů korun otevřela svůj tréninkový areál s osmi hřišti a moderní správní budovou.
V roce 1994 se zde konal obnovený XII. všesokolský slet za účasti prezidenta Václava Havla, v květnu 1995 se zde konala bohoslužba papeže Jana Pavla II. Slet svým rozsahem ale nedosahoval těch předválečných a ty další se následně konaly již na Rošického stadionu.
Stadion pak plnily davy hudbymilovných fanoušků, například v srpnu 1990 navštívilo na 100 tisíc lidí koncert Rolling Stones, asi 120 tisíc lidí přišlo v září 1994 na představení Pink Floyd, na 130 tisíc diváků v srpnu 1995 opět na „Stouny“ a kolem 80 tisíc lidí navštívilo v srpnu 1997 koncert irské skupiny U2.
V 90. letech byla plocha stadionu také využívána i k výstavním akcím, konalo se zde mimo jiné také několik veletrhů ForArch. A v září 2000 sloužil stadion při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze jako stanové městečko, v němž byli ubytováni odpůrci globalizace, často jej využívali členové svědků Jehovových.
Stadion, na kterém jsou poměrně složité vlastnické vztahy, má nyní jen velmi omezené využití, slouží hlavně fotbalové Spartě. Od března 2003 je na seznamu kulturních památek.
Prezidentská lóže byla umístěna na vyvýšeném soklu s nejlepším výhledem na cvičence
Kotelna
Strojovna bazénu
Vládní salonek s dřevěným obložením sloužil nejen za Husákovy éry, ale již dříve sem chodil na všesokolský slet prezident T. G. Masaryk. V 80. letech byl modernizován. Vstup ze salonku umožňoval prezidentovi vstoupit přímo na tribunu.
Propojovací most umožnil prezidentovi komfortní pohyb mezi dvěma stadiony. Přístavba je z 80. let.
Pohled na tribunu a prezidentské lóže
Televizní věže sloužily pro kamery na celkový pohled a byly postaveny ve stylu funkcionalismu ve 30. letech.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Ani na víkend do Minsku nemůžu.‘ Rusko nechce úředníky či státní zaměstnance pouštět za hranice
-
Landovský: Ukrajina systémy obrany potřebuje. Rusko bombarduje z 90 procent civilní a infrastrukturní cíle
-
Novinářka: Výjimka z migračního paktu pro Česko? Jde o pravidlo, Ukrajince si můžeme odečíst z nákladů
-
Symbolika je na Blízkém východě nejdůležitější, Izrael ani Írán nechtějí konflikt vyostřovat, míní expert
