Sto let Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Poslechněte si kompletní dílo Jaroslava Haška v podání Oldřicha Kaisera

Sto let od vydání prvního sešitu Švejka si připomínáme reprízou jedné z posluchačsky nejúspěšnějších rozhlasových četeb. První díl Osudů dobrého vojáka Švejka odvysíláme v Četbě na pokračování, všechny čtyři díly jsou již nyní přístupné on-line ve streamu až do 22. března.

Právě před sto lety, 1. března 1921, vyšel první sešit Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Jaroslav Hašek (1883–1923) se rozhodl dílo vydat vlastním nákladem s pomocí přítele Franty Sauera (1882–1947), žižkovského bohéma a spisovatele. Sauer zajistil potřebný kapitál pro vydání prvního sešitu a přesvědčil Haška, aby pokračoval ve psaní knihy, která se nakonec dočkala překladu do téměř šedesáti světových jazyků.

Na Švejkovi Hašek pracoval nejdříve v Praze a posléze ve vysočinské Lipnici nad Sázavou, kam se uchýlil, aby měl klid na život i psaní. V lipnické hospodě diktoval Jaroslav Hašek svému „osobnímu písaři“, mladíkovi Klimentu Štěpánkovi, další pokračování Osudů dobrého vojáka Švejka. Hašek však v Lipnici 3. ledna 1923 předčasně zemřel a jeho román tak zůstal nedokončen.

Jaroslav Hašek v rakousko-uherské unformě v roce 1915

Přijetí nové literární postavy bylo nejednoznačné: pro někoho byl Švejk šťastný blb a ignorant, pro jiné vychytralý šašek. Pro jedny se stal ikonou totálního odcizení a nihilismu, pro jiné byl bojovníkem proti válce, pro další antihrdina. F. X. Šalda napsal ve svém Zápisníku jasnozřivě: „Haškův Švejk nepatří k žádnému –ismu.“ Literární teoretik a historik Milan Jankovič (1929–2019) ve studii s názvem Umělecká pravdivost Haškova Švejka (1960) dochází k závěru, že „Švejk dovádí abnormalitu světa až k hranicím absurdity, avšak jeho touha hrát si i s touto absurditou a tím jí vnucovat svou svobodu, jde nad to.“

Dramaturg Miloš Doležal, který celý projekt inicioval, prosadil a ve spolupráci s vynikajícím tvůrčím týmem realizoval, v jednom svém propagačním textu trefně připomněl:

I z mnohadílného rozhlasového tvaru nezadržitelně proniká Haškův groteskní humor. A jak píše esejista Josef Kroutvor: ,Humor je podivná věc, je to neuchopitelné jiskření bytí.‘
Miloš Doležal

Autor textu: Petr Turek

Nejnovější články