Stendhal: Věznice parmská
Na rozhlasovém jevišti uvádíme dvoudílnou dramatizaci slavného Stendhalova románu Kartouza parmská, (jehož název se někdy také překládá jako Věznice parmská). Podvakrát se tak s hrdiny románu ocitneme na dvoře malého feudálního státečku v severní Itálii na počátku 19. století. Kolem dvora je napjaté ovzduší intrik a podvodů, v němž vládnoucí i opoziční strana střídavě ničí své oběti. A do tohoto prostředí vstupuje hrdina románu, sedmnáctiletý Fabricio del Dongo, aby v něm prožil svůj příběh nenaplněné lásky.
Stendhal (vlastním jménem Henri Beyle) se proslavil především jako autor tří velkých románů Červená a černá (1830), Lucien Leuwen (1823-35) a Kartouza parmská (1839). Ve všech podal strhující obraz rozporuplné doby, kterou byl v Evropě konec 18. a začátek 19. století. To znamená doby nástupu velkých revolučních ideálů a společenských proměn a následného rozčarování z návratu starých mocenských struktur a společenských předsudků. Ve všech třech zmíněných románech je hlavním hrdinou mladý muž na počátku své životní dráhy, který hledá své místo ve světě. Stendhal ho vždy obdařil velkým osobním kouzlem, nezkrotnou svobodomyslnou duší nebo silnou ctižádostí a jeho mladí hrdinové se brzy dostávají do konfliktu se zkostnatělým mocenským aparátem a ustálenou společenskou hierarchií.
Děj Kartouzy parmské je zasazen do Itálie, kterou Stendhal dobře znal, kterou miloval a v mnoha ohledech stavěl nad svou pravou vlast. Mladý italský šlechtic Fabricio del Dongo je, jako druhorozený syn markýze, určen pro kněžskou dráhu. Obdivuje však Napoleona a touží po válečné slávě, zúčastní se napoleonských válek. Zážitky ze skutečné bitvy ho však vzápětí připraví o všechny dosavadní iluze o vznešeném válečném umění. Vrací se do Itálie a pod ochranou své půvabné tety vévodkyně Sanseverinové se začne pohybovat u parmského dvora knížete Ernesta IV. Svého osobního kouzla bezcílně využívá k mnoha milostným dobrodružstvím, která ho nakonec přivedou do věznice v Parmě. Za zabití soka v souboji je odsouzen na 12 let do nejstřeženější cely celé Farneské pevnosti, kde se zamiluje do dcery velitele věznice půvabné Klélie de Conti. Jejich láska však skončí tragicky.
Stendalův poslední velký román dramatizoval v roce 1976 Rudolf Ráž, v režii Miroslavy Valové účinkují Alfréd Strejček, Věra Galatíková, Jana Drbohlavová, Rudolf Ráž, Karolína Slunéčková, Josef Patočka, Čestmír Řanda, Daniela Hlaváčová, Artur Šviha, Alois Švehlík, ...
Po odvysílání najdete hru k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.
Nejposlouchanější
-
Alois Nebel a Konečná. Dvě prózy ze Sudet Jaroslava Rudiše
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jack London: Bílý tesák. Nejstarší kompletně dochovaná rozhlasová hra z archivu Českého rozhlasu
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.