Stefan Chwin: Hanemann (12/12)

Dvanáctidílná četba na pokračování z románu současného polského autora. Z překladu Petra Vidláka připravila Jana Soprová. V režii Vlada Ruska účinkuje Jan Vlasák.

Gdaňský prozaik, esejista a profesor na tamní univerzitě Stefan Chwin (narozen v 11.4. 1949) se českému čtenáři románem Hanemann představuje poprvé. Polský autor nejprve pod pseudonymem Max Lars vydal dva fantasticko-dobrodružné romány Lidé-štíři (1984) a Člověk-písmeno (1989), větší čtenářský i kritický zájem Chwin upoutal však až knihou Krátká historie jistého žertu (1991), kde čerpal z vlastního dětství. Už tato kniha se věnovala především městu Gdaňsk. Do téže lokality zasadil i svůj dosud nejúspěšnější román Hanemann (1995).

Vypráví v něm příběh profesora anatomie, který po smrti své životní lásky upadá do hluboké deprese, stává se "živou mrtvolou" bez chuti do života, pudu sebezáchovy a odvahy, zároveň však není schopen ani spáchat sebevraždu. Je svědkem řady dramatických události, včetně zničení Gdaňska na konci druhé světové války i přechodu města pod polskou správu.

Probíhající dění však sleduje bez zájmu, jako by se ho netýkalo. Z letargie ho vytrhne až mladá žena, která se do města přistěhovala z východu bývalého předválečného Polska. Je podobným ztroskotancem a její pokus o sebevraždu, jemuž Hanemann zabrání, se stává důležitým okamžikem jeho života. Román získal četná ocenění a byl přeložen do němčiny, švédštiny, ruštiny a angličtiny, a nyní i češtiny.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.