Stavba první české sokolovny netrvala ani půl roku. Novorenesanční budova se otevře během Open House

18. květen 2022

Mozaika

Historicky první českou sokolovnu navrhl architekt Vojtěch Ignác Ullmann, od jehož narození letos v dubnu uplynulo 200 let. Novorenesanční sídlo Sokola Pražského má bohatou štukovou fasádu zdobenou zlacenými tvářemi zakladatelů Sokola Jindřicha Fügnera a Miroslava Tyrše a sokolskými hesly Ni zisk, ni slávu a Tužme se! Veřejnosti se otevře o víkendu 21. a 22. května během festivalu městské architektury Open House.

Stavba novorenesanční budovy sokolovny Sokola Pražského byla zahájena 3. července 1863 a už po pěti měsících sokolové v nové tělocvičně v tehdejší Hradební ulici cvičili

Fügnerův sál s kazetovým stropem a lunetou Vítězství myšlenky sokolské od Jana Preislera z roku 1891

Sídlo Sokola Pražského v Praze. Po stranách cvičební plochy je 18 nosných pilířů vzájemně propojených klenbami

Při správném rozmístění nářadí a organizaci bylo možné, aby tu cvičilo až 200 lidí najednou

Nejstarší část sokolovny, dnes označovaná jako Fügnerův sál. Středem tělocvičny je cvičební plocha o rozloze 251 metrů čtverečních

V této tělocvičně se konal první sokolský maškarní ples – šibřinky

13 fotografií

„Toto je ten náš poklad,“ říká někdejší vzdělavatelka Jitka Křepelková na konto Fügnerova sálu, historicky první sokolské tělocvičny s kazetovým stropem a osmnácti nosnými pilíři a klenbami z roku 1863. „Celá sokolovna byla původně jen tento sál. Tady to byl tenkrát okraj Prahy, a tak se některým zdálo, že tělocvična bude daleko od centra. Jindřich Fügner měl známosti v uměleckých kruzích a domluvil se s architektem Vojtěchem Ignácem Ullmannem, což byla pro Sokol čest, protože už měl za sebou velké pražské stavby, jako bylo Prozatímní divadlo nebo budova České spořitelny na Národní třídě,“ popisuje Jitka Křepelková.

Bývalá vzdělavatelka Jitka Křepelková (vpravo) ukazuje obraz Josefa Kočího z roku 1926. Zachycuje slavnost odevzdání prvního sokolského praporu Mánesova dne 1. června 1862|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

Už v roce 1912 si velký zájem o cvičení v Sokole Pražském vyžádalo přístavbu nové tělocvičny pojmenované po druhém zakladateli Miroslavu Tyršovi. A dnes se do sokolovny vchází nikoli ze Sokolské, ale z Žitné ulice, a to obytným domem přistaveným v roce 1937.

autoři: Alena Rokosová , Tomáš Vodňanský