Stavba první české sokolovny netrvala ani půl roku. Novorenesanční budova se otevře během Open House
Historicky první českou sokolovnu navrhl architekt Vojtěch Ignác Ullmann, od jehož narození letos v dubnu uplynulo 200 let. Novorenesanční sídlo Sokola Pražského má bohatou štukovou fasádu zdobenou zlacenými tvářemi zakladatelů Sokola Jindřicha Fügnera a Miroslava Tyrše a sokolskými hesly Ni zisk, ni slávu a Tužme se! Veřejnosti se otevře o víkendu 21. a 22. května během festivalu městské architektury Open House.
„Toto je ten náš poklad,“ říká někdejší vzdělavatelka Jitka Křepelková na konto Fügnerova sálu, historicky první sokolské tělocvičny s kazetovým stropem a osmnácti nosnými pilíři a klenbami z roku 1863. „Celá sokolovna byla původně jen tento sál. Tady to byl tenkrát okraj Prahy, a tak se některým zdálo, že tělocvična bude daleko od centra. Jindřich Fügner měl známosti v uměleckých kruzích a domluvil se s architektem Vojtěchem Ignácem Ullmannem, což byla pro Sokol čest, protože už měl za sebou velké pražské stavby, jako bylo Prozatímní divadlo nebo budova České spořitelny na Národní třídě,“ popisuje Jitka Křepelková.
Už v roce 1912 si velký zájem o cvičení v Sokole Pražském vyžádalo přístavbu nové tělocvičny pojmenované po druhém zakladateli Miroslavu Tyršovi. A dnes se do sokolovny vchází nikoli ze Sokolské, ale z Žitné ulice, a to obytným domem přistaveným v roce 1937.
Související
-
Open House Praha nabídne vstup do stovky uzavřených budov. Zájem o architekturu prudce stoupá
Saša Michailidis mluví s tiskovou mluvčí a členkou přípravného týmu Michaelou Pánkovou a historičkou umění Markétou Čejkovou.
-
Změnil tvář Pražského hradu, ale nepřijal za to honorář. Vydejte se s námi po stopách Jože Plečnika
Přeměnit monarchistický hrad na demokratický, to byl zásadní úkol, který Jože Plečnik dostal od prezidenta Masaryka, když se v roce 1920 stal architektem Pražského hradu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
