Stal jsem se čtenářem divadelních her, říká Petr Minařík

„V devadesátém roce, nultém roce nových životů, mi bylo patnáct a pořídil jsem si komplet Havlových her. A propadl jim,“ říká Petr Minařík. „Revoluční mi přišel dramatický text sám o sobě. Mylně jsem byl přesvědčen, že divadelní hry jsou psány pro divadlo až v druhém plánu, že jejich hlavním příjemcem je čtenář, ne divák. Četl jsem vše, nikoliv už jen Havla. Chodil jsem do brněnské Státní vědecké knihovny na Leninovu ulici, dnes Kounicovu, měl své místo ve studovně a objednával si tam texty z katalogizačních lístků, jako bych byl v nejlepší restauraci na planetě. Nakonec z toho něco zůstalo: V roce 1995 jsme s kolegou Pavlem Řehoříkem spustili nakladatelství Větrné mlýny, které se od té doby vydávání her stále věnuje.“