Smrt čeká všude

Poslední snímek režisérky Kathryn Bigelowé byl překvapením i pro distributory filmu. Smrt čeká všude sice sklízela úspěchy na mnohých filmových festivalech, ale ve většině zemích, stejně jako u nás, se kinosálům v masové distribuci vyhnula, a šla rovnou na DVD. Znovuuvedení do kin po oscarové smršti už závratné tržby nepřinese, a tak komerčně propadne jako mnohé starší snímky režisérky, jejíž jméno je častěji vzpomínáno v souvislosti s někdejším manželstvím s režisérem zvučnějšího jména Jamesem Cameronem než s její dosavadní tvorbou. Ostatně letošní oscarové klání lákalo diváky mj. právě na „souboj“ bývalých manželů. Proti sobě tak stály snímky rozdílných váhových kategorií, na jedné straně válečné drama s nijak závratným rozpočtem, mizernými tržbami, leč již oceněné na filmových festivalech, a na straně druhé Cameronův Avatar s rekordním rozpočtem a tržbami, zaštítěn inovativní technologií, avšak jinak tradiční produkt hollywoodské kinematografie. Jak již víme, vyhrál David nad Goliášem. Smrt si přišla pro ceny za nejlepší film, režii, střih, zvuk, zvukové efekty a scénář, Avatar z nominací proměnil jen ty za kameru, výpravu a vizuální efekty.

Akademiky si získal neotřelý pohled na válku. Navíc válku aktuální. Kathryn Bigelow našla inspiraci ve vzpomínkách vojáků vracejících se z misí v Iráku. Rozhovory zaznamenal novinář Mark Boal, následně podle nich napsal scénář. Ten se v rukou režisérky proměnil v dokonalou studii válečného prostředí, kde všudypřítomné nebezpečí a smrt mění charaktery účastníků války nevratným způsobem. Naskýtá se však otázka, nakolik je pro mnohé muže válečné prostředí přitažlivé právě proto, že smrt číhá všude. Nejsilnějším impulzem k natočení filmu byla podle slov režisérky zpráva o vojácích, kteří se jako dobrovolníci věnují zneškodňování bomb, každodenní lavírování na hranici života a smrti se pro ně stalo svým způsobem závislostí.

Smrt čeká všude|foto: Palace Pictures

Podobně žije i rotný William James. Jeho nástup do pyrotechnické jednotky, likvidující ve válkou poznamenaném Iráku nastražené bomby, se neobejde bez problémů. Individualistická povaha a tendence vrhnout se po hlavě do každého rizika téměř znemožňuje spolupráci s ostatními, a nevyhne se konfliktům se seržantem Sanbornem. Téměř sebevražedné mise zvládá James chladně a precizně, přestože ne vždy profesionálně. Deaktivování bomb ukrytých v autech, mrtvolách nebo přímo na těle živých obětí, se stává denním chlebem, rutinou. Pro něho i drogou. Závislostí na adrenalinu a dopaminu, které přináší blízkost smrti a všudypřítomné nebezpečí. Válečné prostředí se tak paradoxně stává jediným místem pro život, a každodennost „civilu“ ubíjejícím stereotypem.

Ve světové kinematografii najdeme mnoho mužů, kteří ve svém díle projevili až nebývalou empatii pro ženskou duši. Za všechny vzpomeňme např. Pedra Almodóvara nebo klasika Ingmara Bergmana. Ale asi jen těžko bychom hledali režisérku, které se povedlo ponořit se do světa mužů. Filmografie Kathryn Bigelowé je testosteronem přímo nasáklá, doposud však spíše klouzala „po povrchu“ a věnovala se žánrům jako akční thriller (Modrá ocel, 1989), akční krimi (Bod zlomu, 1991). Do náročnějšího materiálu se pustila ve sci-fi Zvláštní dny (1995), což byl její doposavad kritikou nejuznávanější počin. Avšak až svým posledním filmem přesvědčila, že ji nefascinuje jen svět „chlapáckých“ her, ale i to, co se za oním „chlapáctvím“ ve skutečnosti nachází.

Smrt čeká všude|foto: Palace Pictures

Tradičního akčního hrdinu tedy střídají skuteční lidé, kteří za slupkou neohroženosti a tvrdosti skrývají strach, slzy i lítost. Ale také slabosti, paranoiu, zlost... Anebo závislost. Od akčního vykreslení války ustupuje i scénář a kamera, zde nachází smysl spíš k budování atmosféry thrilleru, kdy přítomnost smrti dohání diváka od jedné stresové scény ke druhé. Výrazný je i smysl pro detail, roztěkaná nervní kamera se chvílemi zastaví, a skrze záběry „všední podoby“ války vtáhne diváka do děje. Příjemná je i řada neokoukaných tváří v hlavních rolích. Řada herců zvučných jmen natáčení odřekla z bezpečnostních důvodů (natáčelo se v Jemenu). Ti, co se na plátně objeví (Guy Pearce, Ralph Fiennes), si nezahrají déle než pár minut. Absence známých tváří ale není na škodu, spíše naopak, přesvědčivý výkon Jeremyho Rennera v hlavní roli byl po právu oceněn alespoň nominací na Oscara.

Smrt čeká všude|foto: Palace Pictures

Z válečných filmů současnosti se díky Kathryn Bigelowé kinematografie dostává od akčnějšího, leč syrového Black Hawk Dawn, přes místy až surreálného Mendesova Mariňáka, k dalšímu preciznímu vykreslení války. O to více může překvapit, že je dílem režisérky.

Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD (flash trailer), Palace Pictures

Smrt čeká všude (The Hurt Locker) válečný / thriller / drama, USA. 2008, 128 minut

Režie: Kathryn Bigelowá, scénář: Mark Boal, kamera: Barry Ackroyd, střih: Bob Murawski, Chris Innis, produkce: Kathryn Bigelowá, Mark Boal, Nicolas Chartier, Greg Shapiro, hudba: Marco Beltrami

Hrají: Jeremy Renner (rotný William James), Anthony Mackie (seržant J.T. Sanborn), Brian Geraghty (seržant J.T. Sanborn), Guy Pearce (seržant Matt Thompson), Ralph Fiennes (hlavní kontraktor)