Skvosty pod Zelenou klenbou v drážďanském zámku. Objevte mistrovské artefakty spjaté s Čechami
Fortuna z moravské metropole: olomoucký šnekovitý pohár, kolem 1590
Závěrečnou část dvanáctidílného cyklu o mistrovských artefaktech spjatých s Čechami ve Státní umělecké sbírce v Drážďanech Zelená klenba připravili Marius Winzeler a Ivan Hartmann.
Drážďanská pokladnice saského kurfiřta a krále Augusta Silného obsahuje jednu z největších světových sbírek renesančních a raně barokních nautilů, pohárů z mušlí. Snad si lze toto bohatství vysvětlit právě tím, že Sasko obzvlášť toužilo po moři, kam mu otevíralo cestu jedině Labe.
Soubor jako celek je jedinečným fenoménem. Každá z těchto nádob se může pochlubit originálními detaily, rafinovanými dekorativními prvky a figurální výzdobou, čerpající z mořské tematiky nebo antické mytologie. Bizarní charakter děl dotváří delfíni, mořští koníčci, Poseidon či Neptun, mořská Venuše, tritoni a najády. V těchto řemeslných pracích se mistrně snoubí příroda a umění, což z nich činí klasické předměty kunstkomory.
Jeden z neobyčejných pohárů lze podle kontrolního punce s městským znakem a mistrovské značky s iniciálami identifikovat jako dílo Lorence Kaltschmidta z Olomouce, který kolem let 1580−1600 náležel k asi 120 tamějším zlatníkům. V jejich cechu působil postupně jako kontrolor a přísežný mistr. Z jeho realizací kromě písemně doloženého stříbrného psacího stolu od šlechtického objednatele se nám dochoval pouze pohár v Drážďanech coby doklad vzácného pouzdra z mořského tvora.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
