Miseroniho tzv. Dračí džbán: alpský krystal, česká výroba a saská výzdoba jako záruka velkoleposti, kolem 1660

Draci, bájné a mytické hybridní příšery podobné ještěrům, fascinují lidstvo od nepaměti. Do křesťanské představivosti vstoupily jako ohnivé nestvůry, které mohou v boji pokořit pouze legendární hrdinové...

V renesančních a barokních kabinetech kuriozit nebo kunstkomorách se tyto rozdílné představy spojily ve fantaskní umělecká zobrazení tajemných stvůr, které mohou létat, plavat i plazit se. Také Zelená klenba v drážďanském Rezidenčním zámku se obrazně řečeno nachází ve spárech roztodivných draků z drahých kamenů, ze slonoviny, zlata a též z horského křišťálu...

Obzvlášť jedna přepychová dračí hlava v drážďanské pokladnici korunuje mohutný džbán...

Baňaté tělo džbánu s vyvýšeným hrdlem je na okrajích dekorováno rýhováním a vykazuje přesně řezané, symetricky se opakující ozdoby: kartuše, špičaté listy, zahnuté píšťaly, orámované perlami a vějířovitými motivy ve tvaru palmového listu. Samostatně vytvořené ucho je opatřeno volutou s dlouhým listem. Je pozoruhodné, že se při zpracování dračí nádoby zdůraznila zvláštní povaha čistého horského křišťálu, s nímž se zacházelo tak hospodárně, že docházelo k co nejmenší ztrátě jeho výchozí hmotnosti. Povrch, který se díky výbrusu a průhlednosti kamene zdánlivě jemně pohybuje, odráží světlo a současně ho nechává prosvítat, čímž vzniká magická hra jeho linií.

Typ křišťálové řezby a jednotlivé prvky nepochybně prozrazují, že autorem tohoto dračího džbánu byl Dionysio Miseroni, který se narodil v Praze a působil zde na císařském dvoře již ve druhé generaci rodiny řezačů kamene, pocházející z Milána.

Miseroniho tzv. Dračí džbán: alpský krystal, česká výroba a saská výzdoba jako záruka velkoleposti, kolem 1660|foto:The Staatliche Kunstsammlungen Dresden (SKD)