Skotský divadelní festival Fringe vás chytne a nepustí
Ve skotském Edinburgu jako každoročně v srpnu začal třítýdenní divadelní festival zvaný Fringe.
Přes 2500 produkcí ve více než 250 sálech středověkého města, taková je jeho letošní nabídka. Pětidílný cyklus reportáží z místa konání natáčela naše zahraniční spolupracovnice Šárka Švábová.
V první z nich třídí své dojmy z Fringe jeden z dlouholetých recenzentů festivalu, Garry Platt, recenzent webových stránek The Edinburgh Guide, které se během tří týdnů v srpnu specializují na Fringe festival.
Na festival Fringe si snadno vypěstujete závislost
„Poprvé jsem sem přijel před 13 lety jednoduše proto, že jsem toho o Fringi hodně slyšel. Tehdy jsem zůstal dva dny a bylo to horší než kokain. Fringe je zkrátka jako závislost – vidíte ho, cítíte ho a chcete se na něj pořád vracet,“ říká Platt a pokračuje:
„Neznám mnoho jiných měst, která by udělala to, co Edinburg pro Fringe. Jsou tu lidé ze všech možných kultur. Vemte si například nás: sedli jsme si a začli se bavit, to se vám mockrát nestane…
Myslím, že sem také přijíždí hodně různých druhů performerů. Je tu dost mladých lidí, kteří se chtějí prosadit. Mají energii, nadšení, představivost a nezáleží na tom, jestli jejich vystoupení není dobré, vnímáte a cítíte jejich enthusiasmus. A to je fantastické.
Další skupinou jsou profesionálové. Ti Fringe využívají jako testovací pole. Vybrušují tu svá „show“. Během tří týdnů mají intenzivní zkušenost s reakcí publika, ohlasy jim prozradí, co funguje a co ne.
A poslední skupina, s kterou se tu setkáte, jsou amatéři. Ti přijedou na jeden, dva nebo tři dni s něčím, na čem pravděpodobně pracovali půl roku. Viděl jsem věci těchto amatérů, které nesvede nikdo jiný... Proto se na Fringe vracím – protože tu zakusíte něco, co neuvidíte nikde jinde.
Když jsem sem přijel poprvé, stand-up komedie tu bylo všude plno. Za těch třináct let se její přítomnost znásobila. Myslím, že dost lidem, kteří přijíždějí na Fringe, jde v první řadě právě o komedii. Zajímavé je, že letos poprvé se počet komiků nezvýšil, ale narostlo množství divadelních souborů – ne o mnoho, ale je to aspoň začátek. Doufám, že tento trend potrvá. Každý rok se na Fringi prodá více lístků než rok předešlý. Otázka je, jestli je to dobře nebo špatně, protože kvantita a kvalita jsou dvě rozdílné věci.
Na druhou stranu jsem opravdu rád, že tu nejsou žádná připouštěcí kritéria. Fringe je všem přístupný festival. Kdo zaplatí, hraje,“ uzavírá Garry Platt.
Na Fringe jedou i Češi
Letošního ročníku festivalu se účastní i tři české pohybové soubory: Spitfire Company & DAMÚZA, Tanterhorse s Miřenkou Čechovou a nakonec VerTe Dance.
Vystoupení Miřenky Čechové S/He Is Nancy Joe bylo označeno deníkem Washington Post za to nejlepší ze současného tance v roce 2012. Multidisciplinární umělkyně, rozkročená takříkajíc mezi Českou republikou a Spojenými státy, na Fringe festival do Edinburgu odjela změřit své síly pod hlavičkou souboru Tanterhorse.
Soubor VerTe Dance se Británii představil už loni, a to ve Windsoru v rámci doprovodného programu k Olympiádě. Tentokrát se však dívčí kvarteto musí obejít bez živého hudebního doprovodu kapely Zrní. Na edinburskou scénu (tzv. Zoo) přeneslo z domovského Ponce produkci ověnčenou prestižní cenou za taneční inscenaci roku 2012, Kolik váží vaše touha?
Posledním českým tanečním souborem, který se letos účastní edinburského Fringe, je Spitfire Company & DAMÚZA. Inscenace One Step Before the Fall, opatřena živým hudebním doprovodem Lenky Dusilové, vynesla Markétě Vacovské širší nominaci na Thálii. Hra byla také letos odměněna Českou taneční platformou v kategorii nejlepší taneční výkon a světelný design. Jak příběh boxera Muhammada Aliho, zápasícího s Parkinsonovou nemocí, rezonuje u edinburského publika?
