Silvia Hroncová, ředitelka Opery Národního divadla a Státní opery Praha

03022976.jpeg
03022976.jpeg
Hned pětice významných osobností opery přijala pozvání Veroniky Paroulkové do čtvrteční Telefonotéky na Vltavě. Ve studiu usedla Silvia Hroncová, současná ředitelka Opery Národního divadla a Státní opery v Praze, jinak teatroložka, kulturní manažerka a členka řady profesních organizací na Slovensku a v České republice.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

A na telefonu jsme přivítali čtveřici předních slovenských umělců: basistu Štefana Kocána, kterého bychom mohli obrazně nazvat českým Adamem Plachetkou, mezzosopranistku Janu Kurucovou, sopranistku Jolanu Fogašovou a basistu Petra Mikuláše.

Štefan Kocán patří k nejvýznamnějším basistům mladší generace a slaví úspěchy na největších světových operních scénách. Vystudoval zpěv na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě a pak na vídeňské konzervatoři pod vedením basisty Jevgenije Nesterenka. V říjnu 2009 debutoval v newyorské Metropolitní opeře v roli Krále ve Verdiho Aidě a od té doby tam vystupuje pravidelně (jako Sparafucile v Rigolettovi, Ferrando v Trubadúrovi, Komtur v Donu Giovannim, Ramfis v Aidě a Velký inkvizitor v Donu Carlosovi na turné Met po Japonsku v červnu 2011).

Mezzosopranistka Jana Kurucová napřed studovala obor Církevní hudba, klavír a varhany, dirigování sboru a zpěv na konzervatoři v Banské Bystrici. Následně pedagogiku zpěvu v Bratislavě a nakonec zpěv na Universität für Musik und Darstellende Kunst v rakouském Grazu. Od září 2009 je sólistkou Deutsche Oper Berlin, kde účinkuje v mnoha rolích. V uplynulé sezóně má za sebou dvě významná "poprvé", debutovala jako Elisabetta v opeře Maria Stuarda v Ostravě a Carmen ve Státní opeře v Praze. V nasledujících sezónach plánuje např. debut jako Dorabella v Cosi Fan Tutte v Deutsche Oper Berlin a jako Urbain v Les Hueguenots (po boku Juana Diega Flóreze). Vedle opery se věnuje také koncertní činnosti.

Jolana Fogašová vystudovala zpěv na konzervatoři v Bratislavě a na Vysoké škole múzických umění pod vedením Viktórie Stracenské. V posledních letech také spolupracuje s Josefem Loiblem v Mnichově a zúčastnila se interpretačních kurzů v italské Sieně u Carla Bergonziho. Od roku 1993 působí jako stálý host opery Slovenského národního divadla v Bratislavě a Národního divadla v Praze. V témže roce také zahájila úspěšnou mezinárodní kariéru jako mezzosopranistka, v dalších letech ji ale hlasový rozsah, pěvecká technika i umělecký potenciál nasměřovaly k sopránovému oboru. Operní repertoár Jolany Fogašové je velmi široký. V posledních letech se zejména věnuje postavám mladodramatického oboru, jako jsou třeba Tosca, Manon Lescaut, Eglantine (Euryanta), Abigaille (Nabucco), Elsa (Lohengrin), Venuše (Tannhäuser) nebo Lady Macbeth (Macbeth).

02530603.jpeg

Basista Peter Mikuláš absolvoval zpěv na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě u Viktórie Stracenské. Je držitelem ocenění z mezinárodních pěveckých soutěží Antonína Dvořáka v Karlových Varech (1978), Petra Iljiče Čajkovského v Moskvě (1982) a Miriam Helin v Helsinkách (1984). Od roku 1978 je sólistou opery Slovenského národního divadla, kde vytvořil několik desítek operních rolí. Pravidelně hostuje v Národním divadle v Praze a v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Z mnoha zahraničních úspěchů jmenujme především hostování v newyorské Metropolitní opeře (dr. Kolenatý v Janáčkově Věci Makropulos), v Berlínské státní opeře nebo v římském Teatro dell'Opera.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.