Serbia is good for you. Trochu jiný pohled na práci českých dobrovolníků v srbských uprchlických táborech

Viktorka s dětmi v prádelně
Viktorka s dětmi v prádelně

Když v roce 2015 vypukla v důsledku války v Sýrii uprchlická krize, spoustu Čechů migraci odsuzovalo, ale spoustu z nich cítilo potřebu pomoci. Mezi nimi i tehdy sedmatřicetiletý Milan, který už měl s humanitární pomocí zkušenosti z Afriky. Vydal se pomáhat do Srbska, kde nakonec s přestávkami strávil rok a stal se šéfem takzvaného Czech teamu, tedy Českého dobrovolnického týmu na pomoc uprchlíkům v Srbsku.

Měl jsem pocit, že vůbec nestačí sedět v Brně a od lehce nahořklé arabiky hodnotit, jak se česká společnost fašizuje, a tak jsem jel.
Milan

Czech team

Češi působili v Srbsku přes dva roky. Jejich hlavní náplní práce byla distribuce hygienických potřeb a provoz táborové prádelny, ale ve volných chvílích se zabývali i vymýšlením her pro děti nebo organizováním improvizovaných sportů. Z prádelny, malé místnůstky s devíti pračkami, se časem stalo jakési komunitní centrum. Vznikla tu malá knihovnička, stěny se zaplnily dětskými obrázky, kdo nepřinesl prádlo, přišel si aspoň popovídat, a prakticky nepřetržitě tam pobíhal houf dětí.

Desítky dobrovolníků

Kromě pomoci v uprchlických táborech si Czech team dal za cíl vysílat pozitivní zprávu do Česka, a tak sem během dvou let přijelo několik desítek dobrovolníků. Někteří na pár dnů, někteří na týden, jiní na několik měsíců. Pro některé to byl výlet do neznáma, pro některé adrenalin, ale většina přijela s upřímnou touhou pomoci lidem v nouzi. „Lidi sem jezdili různí, ale obecně jsme tady měli strašně skvělou partu,“ říká Milan.

Korupce a byrokracie

Žijeme v zemi, kde lidi mají málo peněz a kde ta korupce prostě je. To, co se stalo v roce 2015, byla pro spoustu lidí příležitost, jak si vydělat, a tak ji využili.

Uprchlické tábory v Srbsku spravuje vládou zřízený Komisariát pro migraci. Ten na jednu stranu dělá spoustu dobré práce, na druhou stranu se snaží přiživit, jak jen to jde. V táborech často mizí potraviny dřív, než se dostanou k uprchlíkům, nebo se záměrně nechává zkazit ovoce, které se pak vozí do palírny a vyrábí se z něj rakije. Často také omezují a znechucují uprchlíky nesmyslnými nařízeními. Přesto Milan říká: „Tahle země si prošla něčím nepředstavitelným během jugoslávské války. Ať je to, jak chce, tak já mám pocit, že ti lidi z komisariátu se k těm uprchlíkům chovají lidsky.“

Game, Alibaba, let it go

Říká se tomu uprchlická angličtina, jestli se tomu vůbec dá říkat angličtina. „Alibaba“ znamená krádež, „let it go“ je výraz pro copánek - podle písničky z animovaného filmu Frozen, jehož hlavní hrdinka má dlouhý cop. Ale největším tématem je tu „game“. Ilegální přechod přes hranici. Hra. V té době jediné řešení pro většinu uprchlíků. „Tady se o tom každej baví podobně jako, že se jde ráno nasnídat. Je to naprosto denní chléb. Nikdo se tomu nediví a hlavně – nikdo tomu nebrání.“

Ilegálové

Někteří uprchlíci z různých důvodů nechtějí být registrovaní v žádném táboře. Bydlí ve squatech, kde se o ně starají nezávislé dobrovolnické organizace. Oficiální stanovisko srbské vlády zní: nesmíte se o ně starat, nesmíte je podporovat, protože tím ta místa vytváříte. Jenže zároveň všichni dobře ví, že pokud by nezávislí dobrovolníci neposkytovali ilegálům alespoň základní servis, prudce by vzrostla kriminalita. Navíc jsou ilegálové výborným zdrojem peněz pro místní policii.

Ani hrdinství ani vlastizrada

Téma migrace je obecně tak vyhrocené, že se dobrovolníci setkávají s celou škálou reakcí. „Tady je úplně normální prostředí a normální lidi. Já tady takhle sedím a opravuju pračky, a jezdí mi sem lidi z univerzit a pokládají mi otázky ohledně uprchlíků a já jim odpovídám úplně obyčejný věci,“ vypráví Milan.

Odchod

Ke konci roku 2017 se Milan rozhodl, že situace v Srbsku už je stabilizovaná a že Czech team jen zbytečně čerpá rozpočet. Proto Češi ze Srbska k poslednímu prosinci 2017 odjeli a pustili se do práce v jiných koutech Evropy. Dokument zachycuje jedny z posledních dnů Czech teamu v Srbsku, kdy už není potřeba bát se o pozice a všechno se může říkat otevřeně.

Milan a vánoční výzdoba v dobrovolnickém domečku

Budoucnost

Ačkoliv jsou v současné době vyhlídky na lepší život pro uprchlíky v nedohlednu, jednou se to změní. „Z těch lidí budou jednou normální občani, a z těch dětí třeba učitelé nebo vědci. A my jsme ti, kteří tady s něma byli. A to je hrozně fajn.“

Natáčení probíhalo v prosinci roku 2017.

Premiéra: 18. dubna 2019
Autorka: Karolína Škápíková
Dramaturg: Viola Ježková