Sedmé nebe s Vladimírem Franzem se vrací ke kořenům. Bohuslav Martinů: Hry o Marii

6. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vladimír Franz
0:00
/
0:00

„Mým cílem bylo a je, aby posluchač získal k vážné hudbě důvěru. Aby se zbavil neblahého pocitu, že se nutně jedná o strnulou nudu, která kouše. Naopak, aby si uvědomil, že dobrá hudba je něco jako živá voda v láhvi, která je zakopána uprostřed pouště. A on se z té láhve může kdykoli napít... Hlubina bezpečí...“, řekl Vladimír Franz o přístupu k výběru hudby do Sedmého nebe.

Vladimír Franz je osobitý hudební skladatel, výtvarník, vysokoškolský pedagog a také příležitostný publicista, básník a dramatik. Od počátku 80. let skládá scénickou hudbu, věnuje se rovněž volné hudební tvorbě a kompozici hudby filmové, televizní a rozhlasové.

V Sedmém nebi se snaží posluchačům zprostředkovat spojení dvojího přístupu k hudbě – jakožto zdroje očištění a energie i znějícího zvukoprostoru.

Čtěte také

„Je třeba se naučit vnímat hudbu jako proud energie, a zároveň sdělení. Nenechat se unavit, nestát se otupělým a necitlivým. Naopak, stále k ní přistupovat, jako by to bylo poprvé. Ve svátek. Nelze ustrnout - lidské vnímání musí být v ustavičném pohybu. Fosilní trvalky zkamenělého myšlení se zkrátka nepřipouští. Člověk by měl pociťovat potřebu vnitřního očišťování, vědomě k němu směřovat. Být připraven k přijímání pozitivní energie, jako jednoho z předpokladů k vlastnímu přežití. Zároveň by si měl uvědomit, že hudbu tvořili konkrétní lidé v konkrétních souvislostech. Že jejich energie rozprostřená v čase se přičítá k té naší. Zkrátka...stojíme jim na ramenou.“

Spustit audio

Související