Schůzky s literaturou – Švestkův Tasov

„Vzpomínky a paměť vrací mi tatínka, jak stojí v ranní tmavé místnosti krámu těsně před jeho otevřením. Dívá se na své kapesní hodinky, a když začnou ukazovat čtvrt na sedm, řekne, že mohu otevřít. Tak běžím ke dveřím krámu, abych ty dveře otevřel a vpustil jimi do dosud tmavé místnosti jedno z prázdninových rán.“ Tak vzpomíná Karel Švestka v knize Couvání do času na své dětství v otcově krámě přímo na náměstí toho Tasova, který proslavil nejen básník a kněz Jakub Deml, ale i knihař a spisovatel Stanislav Vodička.

Tasov je malý, i když v minulosti v něm žilo více obyvatel než dnes, kdy se obec pomalu vylidňuje, takže škola je málem před zavřením. A tak není divu, že Deml i Vodička do krámu ke Švestkům denně chodili a malý Karel vstřebával nejen poetickou, ba mystickou atmosféru (a také Demlův hromský smích), ale i všechny historky, vyprávění o minulosti i současnosti obce a Tasovanů.

Je třeba dodat, že Karel Švestka, ročník 1926, byl do Tasova „koupený“, neboť vlastní rodiče ho v jeho šesti měsících dali z nouze k adopci. Rodák z Nového Strašecí se nakonec po složitých životních peripetiích (tasovský obchod byl zrušen a Švestka v 50. a 60. letech pracoval v Ostravě na dole Stalin, ve Velkém Meziříčí v podniku Kablo a nakonec jako skladník ve velkomeziříčské Jednotě) stal pro léta 1968-1986 předsedou tasovského MNV. Vedl kroniku a nahlédl tasovským domácnostem pod pokličku tak hluboko, že když se pak rozhodl své zkušenosti zapsat, pocítil nutnost změnit jména aktérů zaznamenaných příběhů. Avšak Jakub Deml i Stanislav Vodička vystupují ve Švestkových prózách pod vlastními jmény.

O životě Karla Švestky i občanů Tasova a Velkomeziříčska vůbec budou v pořadu Schůzky s literaturou vyprávět nejen interpreti Švestkových próz, herci Vladimír Hauser a Ondřej Mikulášek, ale i sám spisovatel, který autorku rozhlasového pořadu Alenu Blažejovskou po Tasově v roce 2003 provedl.