Schnittke & Rachmaninov v podání houslového virtuóza Milana Paľy a Filharmonie Brno
Milan Paľa uvedl s Filharmonií Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese Čtvrtý houslový koncert rusko-německého skladatele Alfreda Schnittkeho. Koncert pro housle z roku 1984 napsal autor pro houslistu Gideona Kremera, kterého na premiéře doprovázeli Berlínští filharmonikové pod vedením Christopha von Dohnányiho. Přímý přenos koncertu z Janáčkova divadla v Brně jsme vysílali 10. března 2023.
Téma koncertu je podobné, jako v jeho První symfonii – boj Dobra se Zlem, drama konfliktu dostředivých a odstředivých sil, jin a jang, napětí mezi harmonií a chaosem.
Druhá část večera pak přinesla hudbu ruského skladatele Sergeje Rachmaninova – a to Třetí symfonii a moll, dílo z jeho pozdějšího tvůrčího období. Poprvé symfonie zazněla v listopadu roku 1936, a to v podání Filadelfského orchestru a Leopolda Stokowského. Emočně silná skladba bohužel nebývá uváděna tak často, jak by si zasluhovala, a tak jste měli (a ze záznamu stále máte) jedinečnou příležitost vyslechnout ji v působivém nastudování Dennise Russella Daviese.
Alfred Schnittke: Koncert pro housle a orchestr č. 4.
S. V. Rachmaninov: Symfonie č. 3 a moll op. 44.
Slovem provází Lucie Hradilová.
Milan Paľa housle
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Nestřílejte na krokodýly. Miroslav Horníček a Miloš Kopecký v kabaretu plném zvířecích příběhů
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Mario Gelardi: Zlomatka. Tesařová a Myšička v italské hře o následcích jednoho coming outu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
