Schillerova komedie Parazit v MeetFactory

Marie Poláková oslovila autory nové inscenace režiséra Jiřího Honzírka a dramaturga Jana Tošovského, kterého se nejprve zeptala, proč se rozhodli zpracovat tuto hru.

Premiéra je v pražské MeetFactory Praha 18. února ve 20 hodin.

Z webu MeetFactory:

Scéna a kostýmy: Radka VyplašilováHudba: Ivan AcherHrají: Vladimír Marek, Jan Lepšík, Jiří Hajdyla, Daniel Šváb, Lenka Zahradnická

Téměř neznámá, více než dvě stě let stará politická komedie německého klasika, napsaná podle staršího francouzského vzoru. Podle názoru řady odborníků se spíše než o přepracování jednalo o překlad a převedení z veršů do prózy. Podle názoru řady dalších odborníků je to hra tezovitá, fraškovitá, ba špatná. Žádné veledílo. Proč ho tedy uvádíme?

Schillerova hra má u nás pozoruhodné osudy. Poprvé se hrála za protektorátu v soukromém divadle Uranie. O inscenaci ani jejích osudech není zpráv. Překlad se nedochoval.V polovině padesátých letech se dočkala hned tří uvedení, v Hořicích, v Praze a v Brně, vesměs v tendenčním překladu A. V. Bejčka, který umožnil hru snadno interpretovat jako kritiku buržoazních prvorepublikových poměrů.Pak se po ní na třicet let slehla zem. Až v roce 1984 ji uvedla bratislavská Nová scéna, a to v razantní úpravě Martina Porubjaka. Místo jednoho prohnilého úředníka a poctivého okolí, které se ho snaží zbavit, zobrazil Porubjak prohnilý svět pozdní normalizace. Inscenace měla obrovský úspěch.O patnáct let později se prostřednictvím stejné úpravy pokusila režisérka Jana Kališová v městském divadle Brno zobrazit prohnilý svět divoké privatizace. Inscenace měla obrovský úspěch.Čím to je?Podle všeho se jedná o hru, která je schopná mimořádné proměnlivosti, mimořádné přizpůsobivosti, hru, která dokáže procházet všemi režimy, všem se přizpůsobit, všem vyhovět. Zní to jako pohádka. Jako česká pohádka.Naším záměrem je podívat se této pohádce trochu více na zoubek.