Saša Rašilov

Saša Rašilov byl vlastním jménem Wenzel Rasch rytíř von Hesen, pocházel totiž ze zchudlého šlechtického rodu. Narodil se 6. září 1891. Oba rodiče mu brzy zemřeli. Vyučil se typografem, tiskařstvím se však živil jen velmi krátce. Poté, co se mu podařilo vyklouznout z nástrah vojenské služby ve frontové linii, začal od roku 1916 uplatňovat svůj komediální talent. Vystupoval v celé řadě pražských kabaretů (patřilo mezi ně Rokoko, BUM, Revoluční scéna a Červená sedma). Na scéně Rokoka si ho v roce 1920 při vystoupení v jedné Moliérově hře všiml tehdejší šéfrežisér Národního divadla Karel Hugo Hilar, který Rašilova od roku 1921 angažoval mezi členy činohry naší první scény. Na Národním divadle působil Rašilov až do své smrti v roce 1955.

Rašilov byl vášnivým sběratelem starožitností, především starých hodin. O této své zálibě hovoří s velkým zaujetím v jediném rozhovoru, který existuje v archivu Českého rozhlasu a který s ním v roce 1948 v jeho vile na Zbraslavi natočil herec Karel Pech.
(úryvky z tohoto jedinečného zvukového dokumentu budou uvedeny v pořadu Fonogramy, který stanice ČRo 3 Vltava odvysílá v pátek 9. září 2011)

Zde uvedeme úryvek z jediné souvislé hry, v níž zůstal výkon Saši Rašilova ve zvukové podobě zachován. Jde o rozhlasovou verzi slavné inscenace hry A. N. Ostrovského Výnosné místo, kterou Národní divadlo v režii Jana Škody uvádělo v letech 1950-53. Rašilov zde po boku Zdeňka Štěpánka, Zdenky Baldové, Olgy Scheinpflugové, Vítězslava Vejražky vystupoval v roli Akima Akimiče Jusova, mocného a nabubřelého přednosty kanceláře. Poslechneme si ho v dialogu s poníženým a podlézavým Bělogubovem (hraje ho Karel Höger), který přišel požádat o výnosné místo...