SERIÁL

S doktorem Zdeňkem Marečkem moravskými lokalitami s moravskou německou literaturou

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mikulov

V létě roku 2011 se na Výlety s Vltavou vypravil také nedávno zesnulý brněnský publicista, rozhlasový redaktor Tomáš Sedláček. Po devíti letech se vydáme v jeho stopách. Společně s ním a s germanistou Zdeňkem Marečkem z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně projdeme několika jihomoravskými městy spjatými s německými literárními osobnostmi a jejich díly.

Připravil: Tomáš Sedláček
Režie: Radim Nejedlý
Natočeno: v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 2011

První výprava povede do Mikulova, kdysi sídla moravského zemského rabína, z jehož ghetta vzešla řada pozoruhodných osobností. Kromě rabiho Löwa, jenž zde působil déle než v Praze, to byl také rabi Šmelke Horovic, díky němuž se Mikulov stal nejzápadnější výspou židovského chasidismu. Posluchači poznají osudy Josefa von Sonnenfelse, osvícenského literáta, žurnalisty a posléze profesora policejních věd a kameralistiky na vídeňské univerzitě a vrchního rakouského cenzora, stranou pozornosti nezůstane ani Eduard Kulke a další.

Mezi farou a moderním kostelem svatého Václava v Hustopečích nás pak čeká setkání s románem Franze Werfela Zpronevěřené nebe (německy 1939, česky 2010), odehrávajícím se částečně právě v Hustopečích. Výlety s Vltavou připomenou i práce zdejší významné rodačky Ilse Tilschové.

Na sever od Brna leží salmovský zámek v Rájci–Jestřebí, kde trávil na náklady majitelů jakési „tvůrčí dovolené“ Ferdinand von Saar, významný představitel rakouské literatury 19. století. Napsal tu mimo jiné obšírnou novelu Fridolínovo štěstí, v níž zachytil pozoruhodné detaily vztahu německé zámecké šlechty k českým zaměstnancům a českému živlu vůbec. Vchod zámku zdobí i litinová socha Josefa II. v životní velikostí – průmyslový produkt salmovských železáren z nedalekého Adamova, který koncem 19. století zdobíval mnohá sídla nejen českých Němců.

Ve čtvrtek Výlety s Vltavy zamíří do romantické krajiny Moravského krasu k portálu známé jeskyně v Býčí skále. Lékař Jindřich Wankel zde v 19. století objevil keltské pohřebiště, které mylně označil za slovanské. Brněnský průmyslník Friedrich Wanieck (jehož částečně restaurovanou a přestavěnou slévárnu, dnešní obchodní centrum Vaňkovka, znají všichni, kdo kdy přijeli na brněnské autobusové nádraží) naopak podnítil spisovatele Guido Lista, aby sem umístil příběh z germánské mytologie, z něhož Wanieck odvozoval své jméno od pradávného germánského krále Vannia.

Putování se Zdeňkem Marečkem se uzavře na brněnském Zelném trhu u divadla Reduta. Řeč bude o krátkém, ale rozhodně nezapomenutelném účinkování Johanna Nepomuka Nestroye na zdejší scéně.

Spustit audio
autoři: Tomáš Sedláček , ele