Ryby to za nás neřeknou. Kolik odvahy bylo třeba k umělecké tvorbě a k jejímu kritickému hodnocení před a po listopadu 1989?

Karel Hvížďala
Karel Hvížďala
0:00
/
0:00

Jak rostla svoboda slova a opadala vůle k dohledu, uvolňovaly se zákazy publikování a jak se rozkládal ideologický jazyk. Kolik odvahy bylo třeba k umělecké tvorbě a k jejímu kritickému hodnocení před a po listopadu 1989.

Publicista Karel Hvížďala, autor knihy Výslech revolucionářů z roku 89, vzpomíná na telefonát v lednu 1989, kdy ho Pavel Tigrid překvapil otázkou, co by říkal tomu, kdyby byl „Havel prezidentem“. Literární historik Jiří Brabec, který po podpisu Charty77 pracoval jako topič, vypráví o pozvání k veřejné přednášce o české literatuře, kterého se mu dostalo někdy v létě 1989. A literární kritik Vladimír Karfík (šéfredaktor obnovených Literárních novin) Jiřího Brabce doplňuje líčením „volnější“ atmosféry, kdy bylo možné mluvit o neoficiální či zakazované literatuře druhé poloviny 20. století.

„Lehce“ a „rychle“

 – to jsou slova, která často užili respondenti knihy Karla Hvížďaly Výslech revolucionářů z roku 89 ve vztahu k průběhu událostí po 17. listopadu 1989 v tehdejším Československu. Petr Pithart také cituje slova historika Asche o tom, že Poláci potřebovali 10 let, Maďaři 10 měsíců, „enderáci“ 10 týdnů a Češi to zvládli za 10 dnů – byla za tím tuzemská připravenost, trpělivost vyčkávání, laxnost? Nakolik evidentní bylo na sklonku 80. let minulého století, že se chystá změna systému, předání moci, případně sametová revoluce? Sociolog a historik, současný děkan FF UK Michal Pullmann retrospektivní pohled na české dějiny zobecňuje srovnáním revolučních změn v roce 1848, 1918, 1948, 1968 a 1989: „Často to sugeruje pohled – jelikož víme, jak to dopadlo – že ti aktéři přece museli vědět, že se vše hroutí a přichází revoluce. Já naopak bych argumentoval tím, že tomu nikdy není takhle, události jsou vždy výsledkem jak strukturálních příčin a předpokladů budících nespokojenost, tak ale také odvahy lidí vyslovit se a jednat jinak.“

V pořadu nazvaném Ryby to za nás neřeknou ještě o bytí a polistopadové obnově kulturních periodik hovoří redaktor Revolver Revue Marek Vajchr a někdejší šéfredaktor Slovenských pohľadov, publicista, textař a spisovatel Ján Štrasser.