Rozvoj strojového vnímání u robotů
Pokud chceme, aby robotické systémy dokázely plnit celou řadu úkolů do velké míry nezávisle na člověku, je třeba rozvinout tzv. strojové vnímání u robotů. K tomu přispívají i vědci z Českého vysokého učení technického v Praze.
Lidem v mnoha jednotvárných, nudných nebo naopak nebezpečných činnostech stále více pomáhají roboty: dokážou vykonávat nejen nudnou práci u výrobního pásu, ale také operovat na dálku, propátrávat nebezpečná prostředí – třeba zamořená chemickými či radioaktivními látkami – nebo zkoumat Mars.
Stále však nejsou zcela nezávislé na člověku. O to, aby dokázaly stále víc a víc a byly stále samostatnější, usiluje mnoho vědeckých týmů na celém světě. Patří mezi ně i Centrum strojového vnímání Českého vysokého učení technického v Praze, které sdružuje několik výzkumných skupin řešících různé vědecké úkoly.
Jedna se zabývá kupříkladu detekcí zadaných věcí v obrázcích, např. vyhledávání ve velkých obrazových databázích, další se zaměřuje na metody strojového učení a rozpoznávání, systémy vidění do automobilů atd. Jana Olivová se zeptala vedoucího tohoto centra, profesora Václava Hlaváče, co vlastně je strojové vnímání.
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
