Rozvoj strojového vnímání u robotů

Lidem v mnoha jednotvárných, nudných nebo naopak nebezpečných činnostech stále více pomáhají roboty: dokážou vykonávat nejen nudnou práci u výrobního pásu, ale také operovat na dálku, propátrávat nebezpečná prostředí – třeba zamořená chemickými či radioaktivními látkami – nebo zkoumat Mars.

Stále však nejsou zcela nezávislé na člověku. O to, aby dokázaly stále víc a víc a byly stále samostatnější, usiluje mnoho vědeckých týmů na celém světě. Patří mezi ně i Centrum strojového vnímání Českého vysokého učení technického v Praze, které sdružuje několik výzkumných skupin řešících různé vědecké úkoly.

Jedna se zabývá kupříkladu detekcí zadaných věcí v obrázcích, např. vyhledávání ve velkých obrazových databázích, další se zaměřuje na metody strojového učení a rozpoznávání, systémy vidění do automobilů atd. Jana Olivová se zeptala vedoucího tohoto centra, profesora Václava Hlaváče, co vlastně je strojové vnímání.