Rostliny ničí své buňky
V každém živém mnohobuněčném organismu neustále vznikají nové buňky a jiné zase zanikají. Přirozený proces, jakým se určité buňky cíleně odstraňují, se nazývá programovaná buněčná smrt neboli apoptóza. Pro správné fungování organismu má zásadní význam: Pokud se totiž nějak naruší, může to mít pro daný organismus - včetně člověka - závažné důsledky: Například jestliže poškozené buňky v našem těle samy sebe nezničí, tedy "nespáchají sebevraždu", může to vést k nádorovému bujení. Programovaná buněčná buněk je důležitá nejen pro živočichy, ale i pro běžný život ROSTLIN. A právě jejím výzkumem se zabývá profesor Ladislav Havel z Ústavu biologie rostlin Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Bližší popis, o který požádala Jana Olivová, zahájil profesor Havel příkladem.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografie“ nešťastného autorova života
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.