Rodinnou konferenci zobrazujeme jako službu, nešli jsme po bulváru, říká režisérka Jana Počtová
Jak si zachovat dobré rodinné vztahy a vyhnout se při problémech zásahu státu a úřednické moci, ukazuje dokumentární cyklus Rodina je nejvíc.
Dokumentární cyklus Rodina je nejvíc vznikl ve spolupráci České televize s Ministerstvem práce a sociálních věcí, které chtělo představit prostřednictvím pořadu metodu rodinných konferencí. Metoda přináší postupy, které vedou k novým způsobům řešení krizí, aby si rodina dokázala pomoct sama, resp. ve spojení přímých účastníků a širší rodiny, případně dalších lidí jako jsou například sociální pracovníci.
Když spolu členové rodiny nemluví
„Já ve své práci dělám různorodá témata a tohle byla samozřejmě výzva. Musím říct, že to byl jeden z nejtěžších cyklů, na kterém jsem se podílela, protože jsem se dostala k hodně problémovým rodinám. De facto nebyly schopné se z té situace samy dostat,“ popisuje režisérka Jana Počtová. V její režii vznikly pro sedmidílný dokument hned dva díly. V jednom z nich sledovala manžele Hospodářských, kteří se snaží opětovně dostat své děti z dětských domovů do vlastní péče. V jejich případě k rodinné konferenci ani nedošlo. Podle režisérky tento díl ukazuje, jakými způsoby lze s rodinou pracovat a jaká se nabízí sociální pomoc – například potravinová nebo materiální banka.
Ve druhém případě natáčela příběh páru, který se nedokáže shodnout na základních pravidlech péče o syna. „Myslím, že se mi povedlo být nestrannou. Pro mě je těžké soudit teď lidi, se kterými jsem natáčela, ale v jednom případě si to dovolím. Hodně se mě to dotklo. V příběhu nazvaném Ve jménu syna je vidět excelentní případ syndromu zavrženého otce, kdy matka, podle mě labilní a nemocná, do vysoké míry zmanipulovala svého syna. Ten pak začal nesnášet otce a stranit se ho,“ říká režisérka, která se snažila nabídnout divákům objektivní pohled prostřednictvím záběrů natáčených během půl roku.
Nové formy vztahů ve 21. století
Jana Počtová se vedle televizní tvorby věnuje celovečerním dokumentům. Momentálně začíná přípravy na poslední díl vztahové trilogie započaté snímkem Generace singles, na který navázala předloni filmem Nerodič.
Potýkám se s novými sociálními termíny, které se snaží mapovat různorodost partnerských vztahů ve 21. století.
Poslední díl se má jmenovat Šťastně až na věky a podle režisérky se bude jednat o mozaiku příběhů současných partnerských vztahů překračujících klasický úzus a představy o partnerském soužití. Počtová je otevřená všem formám, které naznačují rozmanitost v partnerských vztazích, ať už jde o polyamorii, mingles nebo vztahy udržované na dálku. A součástí dokumentu se můžete stát i vy.
Poslechněte si celé ArtCafé včetně rozhovoru s americkou DJkou The Black Madonna a hudbou podle výběru Michala Pařízka.
Související
-
Jak se žije v divočině? Jak uřídit Hirošimu? Ptali jsme se v jihlavském ArtCafé
O životě v australské buši, o toleranci bez předsudků i o zkušenostech z města, které přežilo katastrofu.
-
Diana Cam Van Nguyen: Nesoustředit se jen na český rybníček
Skutečnost, že animovaný dokumentární film není oxymóron, dokazuje film Spolu sami, který měl světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu.
-
Singles, mingles, friends with benefits. S režisérkou Janou Počtovou o otevřených vztazích
„Pracovní název mého nového snímku je Šťastně až na věky,“ říká v rozhovoru pro Kvér dokumentaristka Jana Počtová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka