Retrospektiva Keitha Haringa v Paříži
Byl jedním z průkopníků street art a graffiti. Přátelil se s Andy Warholem, Jean-Michelem Basquiatem i s Madonnou.
Jeho typický rukopis je na první pohled skoro až jednoduchý, ale přitom naprosto ojedinělý. Výstava, která začala v Muzeu moderního umění v Paříži, vzdává hold Keithu Haringovi. Jeho tvorba má daleko větší přesah, než se na první pohled může zdát. S ředitelem pařížského Muzea moderního umění Fabricem Hergottem se proto naše spolupracovnice Marie Sýkorová bavila nejen o tom, proč výstava nese název The Political Line.
Výstava nabízí na 250 děl Keitha Heringa, která představují jeho tvorbu od uměleckých newyorských začátků, v sedmdesátých letech až do jeho smrti. Jedná se o zcela ojedinělý koncept výstavy a to z politického pohledu. Ukazuje se tady, že dílo Keitha Haringa zachycuje společenské události a ovlivňuje tak všeobecný názor na ně. Je to vlastně velice angažované dílo a Haring jím upozorňuje na to, co se děje kolem něj. "Myslím, že to, co odlišuje Keitha Haringa od jeho současníků, je přímost a jasnost ve formě toho, co maluje. Je to dílo velice dobře pochopitelné, hned rozpoznáme, o co se jedná. Pro diváka je to tak dobře čitelné, všichni mu hned porozumí. A to je vlastně jednoduše důvod, proč má tak veliký úspěch", vysvětluje ředitel pařížského Muzea moderního umění Fabrice Hergott.
Haringův typický rukopis – tedy silné obrysové kontury – se formoval na konci sedmdesátých let, kdy se z pensylvánského Pittsburgu přestěhoval do New Yorku. Kromě studia na School of Visual Arts se věnoval kresbám na veřejném prostoru, zvlášť v metru. Nejznámější jsou Subway Drawings. Právě formování jeho vytříbeného stylu zachycuje pařížská výstava. Při jejím uspořádání byla zásadní spolupráce s Nadací Keitha Haringa v New Yorku. Velkou zásluhu na výstavě ale mají i soukromé sbírky.
Keith Haring kritizoval státní aparát, kapitalismus i rigiditu náboženství, které potlačují individualitu. Podobně se tématem stala i masmédia a jejich vliv na veřejnost. Uvědomoval si přetrvávající rasismus ve společnosti. Dílo zaměřil i na otázky spojené s ekologií. Otevřeně brojil proti drogám a nechráněnému sexu. Snažil se informovat o nemoci AIDS, která se v 80. letech začala šířit a které i Haring v roce 1990 podlehl.
Velkolepá retrospektivní výstava Keitha Haringa bude v Paříži k vidění až do 18. srpna.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Mariborská hypnóza získala Cenu Evropské unie za literaturu. Poslechněte si román Dory Kaprálové
-
William Shakespeare: Othello. Tragédie žárlivosti a zrady pro Borise Rösnera
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.












