Reprezentant funkcionalismu. Zatímco životní dílo Josefa Karla Říhy žije, jeho vlastní vila je opuštěná a chátrá
Koncem loňského roku jsme si připomněli 90. výročí otevření divadla Vlasty Buriana, dnešní Komedie, která sídlí v paláci bývalé Báňské a hutní společnosti postaveném podle projektu architekta J. K. Říhy.
Vila s projekční kanceláří Josefa Karla Říhy (1893–1970) byla postavena v letech 1929–1930, z čehož je zřejmé, že architekt ji financoval z honoráře za projekt už zmíněného paláce. Stojí v ulici Nad Santoškou, vedle přísně střežené rezidence, kterou si ve stejné době postavil generální ředitel Báňské a hutní společnosti Otokar Kruliš-Randa. Zatímco jeho vila, respektive zámeček, který dnes patří ministerstvu vnitra, je navržen v intencích moderního klasicismu, Říhův dům je typickým reprezentantem funkcionalismu.
Dispozičně je členěn na dva celky, centrální obytnou a vedlejší kancelářskou sekci s ateliérem. Už proto je vybaven dvojicí samostatných schodišť. Personálu, hlavně kresličům, vyhradil Říha první patro, sobě naopak přízemí. Jeho ateliér, který zároveň plnil funkci knihovny i pánského pokoje, byl propojen s obytnou halou. Spoře vybavenému interiéru, jehož největší devizou byl vzdušný prostor plný světla, dominoval krb, obnažená železobetonová konstrukce stropu, pásové okno a prosklené stěny zimní zahrady.
Přístupná odtud byla terasa, nad níž Říha vztyčil obloukovou konstrukci. Vizuálně zajímavý, leč samoúčelný detail, kvůli němuž se dům stal (mimo jiné) terčem jízlivé kritiky. Neznámý recenzent časopisu L´Architecture d´Aujourd´hui napsal, že sice „esteticky včleňuje přízemní terasu do hmoty budovy“, jinak ho ale shledal za prohřešek proti logice, která velí takové míst opatřit balkonem. Problematické podle jeho názoru bylo i řešení ložnice, v jejímž případě Říha pracoval se stejným typem oken jako v přízemí, čímž v prostoru nad zimní zahradou vznikla „jen ptačí klícka s dámským psacím stolem“. Na druhou stranu ale pisatel spoustu kvalit, hlavně v dispozici, domu přiznal. Přesto si závěrem neodpustil značně ironickou, leč důležitou otázku; „tohle že je moderní architektura?“
Z textu, jehož autorem byl pravděpodobně někdo z českých architektů, kteří s časopisem spolupracovali, je zřejmé, že s přemírou volného prostoru v obytném křídle si Říha neuměl poradit tak dobře, jako v případě účelně pojaté kancelářské sekce. Možná také proto se architekt z vily přestěhoval už koncem 30. let na Vinohrady (Slezská 125), do funkcionalistického činžáku postaveného v roce 1938 podle projektu architekta Karla Květoně.
Související
-
Vila Sonneveld. Nejlépe rekonstruované dílo moderní holandské architektury
Za všechny známé vily stačí uvést vilu Tugendhat nebo pražskou Müllerovu vilu. Žádná z nich však nenabízí tak intenzivní a hlavně intimní zážitek, jako rotterdamská vila.
-
Škola ve Vantoux. Modernistický pavilón základní školy ve Vantoux navrhl v roce 1950 Jean Prouvé
Jednopodlažní pavilón základní školy ve městečku Vantoux nedaleko Nancy ve východní Francii představuje jedno z unikátních děl francouzského poválečného modernismu.