Rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer
Jeho hudební vkus ovlivnilo místo, kde se narodil, Polička na Vysočině. A tak už předem bylo jasné, že hudba skladatele Bohuslava Martinů rozhodně chybět nebude. O své práci v Parazitologickém ústavu i v čele Univerzity hovoří s Robertem Tamchynou.
Nezůstává však jen u něj. Výběr známých i méně známých skladeb domácího i světového repertoáru klasické i moderní hudby je u prof. Libora Grubhoffera velmi široký.
Při nedávném představení jedné z laviček Václava Havla ve veřejném prostoru uvedl: "Jsem šťastný, že je to kampus právě naší Jihočeské univerzity, kde je umístěno další Václav Havel´s Place."
Lavička je umístěna mezi budovou rektorátu a aulou. Tvoří ji dvě křesla spojená kulatým stolem, jehož středem prorůstá lípa. A není divu, že se tahle „živá“ vzpomínka na Václava Havla ocitla právě na půdě JČU. Její rektor je známým a aktivním účastníkem občanského života.
Libor Grubhoffer je profesorem molekulární a buněčné biologie a genetiky. Dosáhl mezinárodního uznání ve výzkumu infekčních onemocnění přenášených klíšťaty, zejména klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy.
Absolvoval studium biochemie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracoval jako ředitel Parazitologického ústavu AV ČR v Praze (1994-2002), dále jako prorektor pro zahraniční vztahy na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (2001-2004), nyní je jejím rektorem (2012).
Je autorem více než 80 publikací v impaktových časopisech, řešitelem a spoluřešitelem grantů Grantové agentury AV, Grantové agentury České republiky a řešitelem nebo spoluřešitelem několika mezinárodních projektů. Spolupodílel se na objevech, kterých s kolegy z Parazitologického ústavu dosáhli v boji proti klíšťatům jako přenašečům lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.