Rekonstrukce Národního památníku Vítkov
Národní památník na Vítkově, jehož základní kámen byl položen v roce 1928 a kde měly být uloženy ostatky prezidenta Masaryka, prošel nejabsurdnějšími peripetiemi svého využití. Za války sloužil jako skladiště, po válce zde byl uložen popel československých legionářů, aby byl po roce 1948 odnesen v krabicích od bot do nedalekého vojenského historického ústavu. A v 50. letech zde bylo zřízeno muzeum Klementa Gottwalda a po jeho smrti tu bylo vystaveno jeho nabalzamované tělo. V roce 2002 byl Národní památník na Vítkově svěřen Národnímu muzeu v Praze a právě teď začíná jeho náročná rekonstrukce a příprava historické expozice Křižovatky české a československé státnosti ve 20. století. Co všechno v příštích dvou letech památník čeká a co se zde bude po ukončení rekonstrukce dít, na to se kolega Karel Oujezdský minulý čtvrtek zeptal generálního ředitele Národního muzea v Praze - Michala Lukeše.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda






