Ray Bradbury: 451 stupňů Fahrenheita, teplota, při které hoří papír

22. prosinec 2016
03593118.jpeg

„Člověk nemůže jednou rukou řídit auto v nadzvukové rychlosti a ve druhé držet Homéra. Jestli nechce narazit do zdi, musí jednu věc odhodit.“ Antiutopická vize budoucnosti, ve které je zakázáno vlastnit a číst knihy. On-line k poslechu do středy 28. prosince 2016.

Web Hry a četba nabízí mluvené slovo zdarma on-line ještě týden po odvysílání. Audioknihy nejde stáhnout.

„Základní myšlenka k napsání této knihy je ukryta hluboko v mém dětství, kdy začala má fascinace knihovnami. V sedmi letech jsem si nedovedl představit nic krásnějšího, … než každý pondělní večer vyrazit s bratrem Skipem do knihovny a tam si půjčit osm či deset knih. Knihovnice mi říkala, že tolik knih určitě nepřečtu, ale já jí vždy odporoval: vsaďte se. Za dva tři dny jsem tu zas a půjčím si dalších deset! Pak, později, se má fascinace spojila s myšlenkou, že by se knihovny měly chránit.“Tak vzpomínal Ray Bradbury na vznik svého románu 451 stupňů Fahrenheita - jednoho z nejslavnějších děl v žánru sci-fi.

Vytvořil v něm vizi budoucnosti, v níž se knížky nečtou, ale pálí, protože byly označeny za přežitek destabilizující vysoce technicky vyspělou společnost.

03768907.jpeg

Když román v roce 1953 vyšel, byl vnímaný jako kritická reflexe aktuální politické situace v USA, mccarthismu a studené války. Za železnou oponou pak ke čtenářům promlouval především v pasážích líčících fungování totalitního režimu. S každým dalším vydáním se ovšem ukazovalo, že podobenství o společnosti, která odvrhla knihy a s nimi i své kulturní dějiny a svobodné myšlení, je nadčasové. A zůstává platné i dnes, kdy se většina technických vymožeností Bradburyho budoucnosti stala nejvšednější současností.

Bradburyho síla nikdy nespočívala ve vědecky přesném předpovídání civilizačního pokroku. Jak upozornili už překladatelé prvního českého vydání z roku 1957 Josef Škvorecký a Jarmila Emmerová, Bradbury psal tzv. psychologickou science fiction: zajímali ho lidé vržení do mezních situací uprostřed fantastických cizích světů, snů a představ. V takto hraniční situaci se ocitá i hlavní hrdina románu 451 stupňů Fahrenheita, požárník Guy Montag, který má za úkol knihy likvidovat. Domy se dávno staví z ohnivzdorného materiálu, takže požáry, ke kterým dřív nešťastnou náhodou docházelo, už nehrozí. A požárníci tedy nevyjíždějí k zásahu proto, aby ohně hasili, ale aby je zakládali. Všude tam, kde mají nahlášeno nedovolené držení knih.

03765595.jpeg

Požárníci v černých uniformách se znakem 451, symbolizujícím teplotu, při níž hoří papír, jsou elitní represivní složkou, která požívá značná privilegia. Z nich těží i Montag, který vede zdánlivě spokojený život s manželkou Mildred. Jednoho večera na cestě ze směny narazí na sedmnáctiletou Clarissu McClellanovou, a několik setkání se zvláštní dívkou zpochybní jeho dosavadní jistoty. Montag si poprvé připustí, že jeho život není šťastný, a začne přemýšlet, co je v knihách, které doposud pálil. Když se pokusí vymknout systému, skončí jako štvanec, na kterého pořádá policie za pomoci všudypřítomných médií hon takříkajíc v přímém přenosu. Ale i kdyby Montag unikl, jsou vůbec ještě někde lidé, kteří by do svých životů chtěli knihy zase vrátit?


03768906.jpeg

Osoby a obsazení: Guy Montag (Petr Lněnička), Mildred Montagová (Dana Černá), Clarissa (Tereza Terberová), Kapitán Beatty (Martin Stránský), Profesor Faber (František Němec), Stone, požárník (Martin Zahálka), Black, požárník (Marek Holý), starší žena (Libuše Švormová), paní Bowlesová (Lada Jelínková), paní Phlepsová (Klára Sedláčková-Oltová), Muž z pohotovosti (Miroslav Hanuš), Granger (Jaromír Meduna), muž (Zdeněk Velen), Suzie (Stanislava Jachnická), Daisy + hlas z reklamy (Kamila Špráchalová), Herbie (Svatopluk Schuller), Bobby + hlas z reklamy (Zdeněk Hruška), Strýček (Libor Vacek), Policista + cestující v metru (Tomáš Vacek), TV1 (Vasil Fridrich), Radio (Naděžda Fořtová), televizní bavič (Radovan Klučka), hlas v megafonu + hlášení v metru (Lukáš Hlavica), cestující v metru + maminka (Naděžda Mečířová), dítě (Mikuláš Převrátil), hlas - stroj (Aleš Vrzák) a další

Autor: Ray Bradbury Překlad: Jarmila Emmerová a Josef ŠkvoreckýDramatizace: Renata Venclová a Hana RoguljičDramaturgie: Renata VenclováHudba a zvuková realizace: Filip Skuhrovec Režie: Lukáš Hlavica

Natočeno v roce 2016.

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a četba