Ray Bradbury: 451 stupňů Fahrenheita. Když se knihy nečtou, ale pálí
V rámci sci-fi léta na Vltavě připomínáme 100. výročí narození Raye Bradburyho (22. 8. 1920). Poslechněte si jeden z nejslavnějších sci-fi příběhů všech dob zpracovaný do podoby rozhlasové hry. Rozhlasovou inscenaci nabízíme k poslechu výjimečné po dobu dvou týdnů.
Vize budoucnosti, v níž je zakázáno vlastnit a číst knihy. Když v roce 1953 Bradburyho román 451 stupňů Fahrenheita vyšel, byl vnímaný jako kritická reflexe aktuální politické situace v USA, mccarthismu a studené války. Za železnou oponou pak ke čtenářům promlouval především v pasážích líčících fungování totalitního režimu. S každým dalším vydáním se ovšem ukazovalo, že podobenství o společnosti, která odvrhla knihy a s nimi i své kulturní dějiny a svobodné myšlení, je nadčasové. A zůstává platné i dnes, kdy se většina technických vymožeností Bradburyho budoucnosti stala nejvšednější současností.
Základní myšlenka k napsání této knihy je ukryta hluboko v mém dětství, kdy začala má fascinace knihovnami. V sedmi letech jsem si nedovedl představit nic krásnějšího, ... než každý pondělní večer vyrazit s bratrem Skipem do knihovny a tam si půjčit osm či deset knih. Knihovnice mi říkala, že tolik knih určitě nepřečtu, ale já jí vždy odporoval: vsaďte se. Za dva tři dny jsem tu zas a půjčím si dalších deset! Pak, později, se má fascinace spojila s myšlenkou, že by se knihovny měly chránit.
Ray Bradbury o vzniku svého románu 451 stupňů Fahrenheita
Bradburyho síla nikdy nespočívala ve vědecky přesném předpovídání civilizačního pokroku. Jak upozornili už překladatelé prvního českého vydání z roku 1957 Josef Škvorecký a Jarmila Emmerová, Bradbury psal tzv. psychologickou science fiction: zajímali ho lidé vržení do mezních situací uprostřed fantastických cizích světů, snů a představ.
V takto hraniční situaci se ocitá i hlavní hrdina románu 451 stupňů Fahrenheita, požárník Guy Montag, který má za úkol likvidovat knihy. Domy se dávno staví z ohnivzdorného materiálu, takže jejich požáry už nehrozí. A hasiči tedy nevyjíždějí k zásahu proto, aby ohně likvidovali, ale aby je zakládali. Všude tam, kde mají nahlášeno nedovolené držení knih. Požárníci jsou elitní represivní složkou, která požívá značná privilegia. Z nich těží i Montag, který vede zdánlivě spokojený život s manželkou Mildred.
Čtěte také
Jednoho večera na cestě ze směny narazí na sedmnáctiletou Clarissu McClellanovou, a několik setkání se zvláštní dívkou zpochybní jeho dosavadní jistoty. Montag si poprvé připustí, že jeho život není šťastný, a začne přemýšlet, co je v knihách, které doposud pálil. Když se pokusí vymknout systému, skončí jako štvanec, na kterého pořádá policie za pomoci všudypřítomných médií hon takříkajíc v přímém přenosu. Ale i kdyby Montag unikl, jsou vůbec ještě někde lidé, kteří by do svých životů chtěli knihy zase vrátit?
Rozhlasová inscenace režiséra Lukáše Hlavici a zvukového designéra a autora hudby Filipa Vereta vznikla v rámci projektu Americký rok na Vltavě v roce 2016. Následně obsadila druhé místo na festivalu Prix Bohemia Radio 2017 v kategorii Drama. Představitel Guye Montaga Petr Lněnička za svůj herecký výkon získal Cenu rozhlasové Thálie 2017.
Související
-
Vyberte si nejlepší audioknihy v podání předních herců
Máte rádi mluvené slovo, audioknihy, rozhlasové hry a četbu? Nabízíme vám výběr toho nejlepšího. Vše můžete poslouchat zdarma.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
