Quido Kocián – dílo posedlé krásou
V Císařské konírně Pražského hradu je do 13. ledna otevřena výstava sochařských prací léta opomíjeného českého sochaře z přelomu 19. a 20. století, představitele českého secesního sochařství – Quido Kociána.
Narodil se v roce 1874 v Ústí nad Orlicí a od roku 1906 až do své smrti v roce 1928 působil jako profesor na Sochařsko-kamenické škole v Hořicích v Podkrkonoší.
Objevná výstava, uspořádaná Správou Pražského hradu a Tillia Trade, poprvé umožňuje přehlédnout Kociánovo dílo v ucelené podobě počínaje portréty, přes návrhy pomníků, figurální plastiky ovlivněné symbolismem a dobovým proudem dekadence, až po širšímu publiku neznámé „maiolovsky“ pojaté robustní akty.
Výstava nazvaná „Quido Kocián – dílo posedlé krásou“ se mohla uskutečnit díky iniciativě a dvacetileté soustředěné práci akademického sochaře Igora Kitzbergera, kterému se podařilo Kociánovu značně zdevastovanou pozůstalost dochovanou v sádře a hlíně zrestaurovat a převést do bronzu. Tento projekt k dnešnímu dni zachránil více než 127 plastik, které můžeme obdivovat v Císařské konírně. Sochaře Igora Kitzbergera, který výstavu připravil spolu s Tomášem Matesem, kurátorem Galerie plastik v Hořicích, si tam pozval k mikrofonu Karel Oujezdský. Zeptal se ho, v jakých životních a tvůrčích peripetiích se Kociánova tvorba od konce 19. století rozvíjela.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografe“ nešťastného autorova života
-
Jiří Orten: Cesta po řece. Známý básník se jako vodák vydává na několikadenní plavbu