Propadl jsem 3D technologii. Sochař Michal Gabriel představuje karlovarskou výstavu Červený koberec

Už jako člen skupiny Tvrdohlavých rád experimentoval s materiály, formou i povrchem. Experimentuje i dnes, a to především na poli 3D technologií. Právě díla vytvořená touto metodou tvoří dominantu aktuální výstavy. Proč se před patnácti lety začal 3D technologii věnovat a co mu jako tvůrci přináší, vysvětlil Michal Gabriel v úvodu ArtCafé: „3D technologie pro mě byla nová iniciace. V době, kdy ještě nebyly 3D tiskárny a člověk mohl jen modelovat ve virtuálním prostoru, mě ale tato metoda příliš nezajímala. Skutečně jsem ji objevil až tehdy, když jsem mohl sochu realizovat, a prostřednictvím tiskáren ji materializovat a převést do reálného prostoru.“

Technologie je mocná čarodějka

Michal Gabriel při přípravě výstavy Zrození Venuše, která probíhala letos na jaře v hořické galerii plastik |foto: Vladislava Wildová

Gabriel, držitel Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 1994, v současné době vedoucí Ateliéru sochařství na Fakultě umění VUT v Brně, pracuje mimo jiné s 3D scannery: „To je skutečně neuvěřitelný nástroj. Jeho prostřednictvím můžu z fyzického světa sbírat nejrůznější tvary – například lidských tváří nebo objektů, které nascanuji a udělám s nimi v programu úpravy, které jsou v reálu velmi obtížné. Mohu je stranově převracet, různě objemově upravovat, v různých osách zvětšovat, zmenšovat a zkracovat, což často používám.“

Sigmund Freud, Venuše i Karel IV. na koni

Prostřednictvím 3D technologií vytvořil Michal Gabriel v posledních patnácti letech řadu soch. 

Karel IV. - Michal Gabriel|foto: Josef Šorfa

Patří mezi ně třeba i sedící Sigmund Freud, který se dívá sám na sebe, ovšem ve zmenšené velikosti. I tato socha, která původně měla vzniknout jako pomník pro Prahu, je součástí karlovarské expozice. Stejně tak i Zrození Venuše, při kterém Gabriel rovněž pracoval se zmenšením figury. Pomocí 3D technologií vznikl i model jezdeckého pomníku Karla IV., kterou umělec vytvořil přímo pro Karlovy Vary.

Nejen experiment, ale i tradiční sochařství

Dvě křídla výstavního prostoru ale nepředstavují jen tento pól Gabrielovy tvorby. V jednom z nich najdete i sochy, které reprezentují tradiční přístup k sochařství. Například sadu lidských figur z dubu, které Gabriel vytvořil kolem roku 2000: „Do kontextu výstavy jsem postavy vytvořené tradičními postupy zasadil tak, aby hleděly na sochy, které vznikly pomocí 3D technologií. Stávají se tedy diváky a svědky postupu a vývoje nejen sochařského řemesla, ale i současného světa.“

Veřejný prostor, šelmy a hráči

Řadu svých soch Michal Gabriel zasazoval a stále zasazuje do nejrůznějších prostorových kontextů a zkoumá, jak může socha ovlivňovat prostředí a naopak. V minulosti tak pracoval třeba s Průzkumníky, laminátovými lidskými figurami z modré, někdy zelené polyesterové pryskyřice, nebo Apokalyptickými jezdci, sochami, v nichž se lidská figura prazvláštně propojuje a symbioticky sžívá s bicyklem.

Do ulic a parků Karlových Varů se ale rozhodl zasadit jiné výtvory: „V karlovarském městském prostoru vystavuji celkem 21 soch. Jednu nerezovou, ocelového koně, který je na Mlýnské kolonádě v centru města, ve Dvořákových sadech potom prezentuji smečku zvířat a Hráče, což je sada bronzových soch, které jdou parkem,“ uzavírá sochař.

Jak vzpomíná na své členství v legendární skupině Tvrdohlavých? Jak se od konce 80. let, kdy začal samostatně tvořit a vystavovat, změnil jeho přístup k soše a sochařství? Mají sochaři a jejich sochy komentovat aktuální politické a společenské dění? I o tom mluví Michal Gabriel v rozhovoru, který si můžete poslechnout v audiozáznamu. Jeho součástí je i hudební výběr Michala Pařízka, který úzce souvisí s probíhajícím festivalem Prague Pride.