Proměny umělecké tvorby v českých zemích od Velké Moravy po současnost

Od loňského roku není možné na knihkupeckých pultech úctyhodně objemný svazek přehlédnout. Kniha vyšla současně v angličtině a badatelský tým Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky v ní „sleduje proměny umělecké tvorby v českých zemích od Velké Moravy po současnost. Zabývá se malířstvím, sochařstvím, architekturou, knižní malbou, uměleckým řemeslem, fotografií i jinými druhy umělecké tvorby: osm stovek vybraných děl zasazuje do historických souvislostí jejich vzniku, jádro knihy tvoří tzv. ´rodinky´, skupiny dvou, tří nebo čtyř uměleckých prací, které spojuje dohromady osobnost královského nebo šlechtického objednavatele, vznik díla v prostředí starých klášterů, na půdě moderních akademií nebo na pozadí dobových náboženských nebo politických proudů, příslušnost k vyhraněnému uměleckému směru, různá ztvárnění jednoho tématu i jiné zajímavé vazby. 

V ´rodinkách´ jsou představeny nejvýznamnější umělecké osobnosti, od mistra Theodorika a Petra Parléře přes tvůrce kubistické a meziválečné avantgardy po současné umělce Veroniku Bromovou nebo Federica Dlaze.“

Dílo demonstruje moderní postupy a výsledky uměnovědného bádání. Ale zároveň budí otázky: Lze po publikaci podobného charakteru a rozsahu vůbec ještě pomýšlet na další novinky v této oblasti? Je možné změnit způsoby našeho přemýšlení, náš přístup k výtvarným dílům a proměnám jeho funkcí? V rozhovorech s autory a autorkami publikace se přesvědčíme, že to vše možné je.