Proč jsou některé knihy považovány za nebezpečné nebo škodlivé?, ptá se Petr Šámal
Ze své knihovny vybírá literární historik Petr Šámal. Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Připravila Blanka Stárková. Natočeno v roce 2024.
„Tato otázka vedla ke vzniku velké kolektivní knihy o dějinách literární cenzury, na níž jsme několik let pracovali v Ústavu pro českou literaturu,“ říká ředitel této instituce Petr Šámal. „Ukázalo se, že cenzura vždycky zrcadlí určité dobové hodnoty, které stát považuje za natolik důležité, že je chce bránit i prostřednictvím násilí v podobě zákazu. V době stalinismu byly jako závadné vnímány různé typy populární četby. Zpět do starého světa měly čtenáře strhávat i existenciální romány nebo modernistická poezie. Padesátá léta byla velmi puritánská, jako úpadkové byly vnímány různé obrazy tělesnosti či ošklivosti. Tento dobový vkus byl dokonce tak silný, že někteří spisovatelé sami přepisovali své starší knihy, aby lépe odpovídaly tomu, jak měla podle jejich představ správná literatura vypadat. Bylo pro mě zajímavé srovnávat si básně Vítězslava Nezvala, kde se například z verše: Až vstoupím za dveře, kde budeš ležet nahá stalo Až zase vrátím se, až zalidní se Praha.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.