Proč hospodyňky už neskáčou pro pírko přes plot

29. prosinec 2015

Každý skok vyžaduje nějaký výdej energie. Peří se používalo k vycpávání peřin, ještě než tu byla dutá vlákna a podobné vynálezy kosmického průmyslu. Kdybychom si měli peří opatřovat tímto způsobem, výsledkem by byla spíše fyzická konstituce olympionika, v tomto případě olympioničky. Taky by byla velká spotřeba peří, což by mohlo vyvolat námitky ochránců zvířecích práv, především opeřenců.

Skočením přes plot se také dopouštíme narušení cizího teritoria. Není jen tak možné se ocitnout na cizím pozemku a zmocňovat se části domácího zvířete, které není naše. Pokud je pírko cenné, měli bychom ho nechat tam kde je. Tím spíš, když cenné není, pak se zase nevyplatí ho ukrást, i kdybychom byli při loupeži úspěšní.

Existuje takový psychologický test, spíše hra, pro minci jaké hodnoty se člověk ještě na chodníku sehne. Hraniční hodnota je taková, jestli se za takovou minci dá něco koupit, popřípadě jestli máme šanci najít ještě jednu. Za dvě koruny už je rohlík, za jednu nic.

Hodnota pírka je tak nízká, že je prakticky nulová. Může to být ale pírko jiné hodnoty, například děti se v ZOO pokoušejí dostat k červenému pírku plameňáka, které leží za plotem. Skákat se pro něj nesmí, tím se jeho cena zvyšuje.

Je možné ho k sobě dostat s trochou šikovnosti nějakým klacíkem, ale není to snadné. Samo o sobě pírko plameňáka k ničemu není, ale jeho majitel může vzbudit aspoň na chvilku pozornost závistivců, kteří ho nemají.

Tím jsme se dostali k otázce hodnoty. Tržní hodnota není ve věcech, spočívá jen v tom, jakou hodnotu lidé věcem (nebo činům) přikládají. Chůze po laně je k ničemu. Pokud za ni ale budete vybírat v cirkuse vstupné, je to hned cenné zboží.

S pírkem za plotem je to podobné. Je to na nic. Ale pokud pro něj skočíte a demonstrujete z nějakého důvodu, třeba sňatkového lákání, jak jste vzorná hospodyňka, třeba to za všechna ta rizika stojí. Všechno na světě je ostatně věcí smyslu. Jen je třeba zvážit, jestli ještě máte sílu na to skočit přes ten plot zpátky.

autor: Jan Jandourek
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.