Příběh o Zoufálkovi

10. prosinec 2007

Komu dali to podivné jméno - Zoufálek? Někomu, kdo se narodil směšně malý, zato s obrovskýma ušima a s otevřenýma očima, což je u příslušníků jeho rodu nepřípustné. Někdo, kdo byl neduživý, kašlal a kýchal tak často, že v jedné pacičce pořád nosil kapesník. Míval teploty. Omdléval při hlasitých zvucích. Těžko uhádnout, proto je lepší rovno prozradit, že oním zvláštním tvorečkem je malý myšák, který se narodil v jednom pohádkovém hradě.

Na počátku se narodil myšák tak slabý, že se zdá, že to bude velmi krátké vyprávění, protože se hlavní hrdina nemůže dožít ani první pořádné zápletky. Ale kupodivu toto stvoření vzniklé z fantazie a z pera americké autorky knížek pro děti Kate DiCamillo nejen přežije, ale dokonce vykoná několik zásadních hrdinských činů, zamiluje se a osvobodí princeznu s legračním jménem Hráška, a na své cestě do sklepení a zpět potká mnoho postaviček, které si s ním v osobitosti a ve zvláštní povaze konec konců moc nezadají.

Komplikací a zauzlení je v Příběhu o Zoufálkovi aneb vyprávění o myšákovi, princezně, troše polévky a špulce niti hned několik, možná tolik, kolik je tam nešťastných osudů. Ty se setkávají a vzájemně proplétají. Významnou roli tam hraje nejen jedna slabá myška, ale také krysí kluk Rosvit Šerosvit se zvláštní touhou po světle a všem zářivém, s osudem těch, jimž pukne srdce a potom se zacelí nakřivo, a dál malá holka Binka, která by chtěla být princeznou, ale mnohem víc jí schází maminka, a v neposlední řadě skutečná princezna Hráška, která toho sice moc nenamluví, ale zato se toho kolem ní hodně točí. Ovšem nelze zapomenout na okolnost, že podstatnou úlohu má v tomto povídání také polévka - výborná, voňavá a lákavá, kvůli které vznikne mnoho problémů, ale díky níž se také mnohé vyřeší.

Vlastně to je opravdu více příběh s pohádkovými prvky, který nenápadně a bez okatého poučování ukazuje skutečnost, že i když se někomu nelíbí být tím, kým je, je i v pohádce lepší, když se s tím smíří a vyrovná. Důležitým zjištěním ovšem je fakt, že i slabí a zdánlivě bezbranní, pokud je v jejich povaze přítomna laskavost, bezelstnost, cit pro krásu a dobrota, musí zákonitě zvítězit, i když proti nim stojí hejno rozzlobených krys, mnoho negativních vlastností, zloba, jejíž kořeny začínají kdesi v hluboké minulosti, nevysvětlená nedorozumění i přemrštěné ambice.

Autorka vypráví jemně, ale střízlivě, s porozuměním pro současné dětské vnímání světa. Příběh o Zoufálkovi je dostatečně vzdálený od sentimentální pohádkové naivity, ale zároveň citlivě si pohrávající s prostorem fantazie a dětské představivosti. Myšákovo putování dojde dobrého konce a autorčina odpověď na otázku, jestli žili šťastně až do smrti je jistě přijatelná. Celek je potom pro nedospělou duši vstřícný a zlehka ji okouzlující, a navíc, svou vyvážeností a citlivostí jistě pozitivně naladí i dospělého čtenáře.

Kate DiCamillo, Příběh o Zoufálkovi, Albatros, Praha 2007, překlad: Milan Žáček, str. 232.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Mimozemští roboti, červí díry, kosmické elektrárny... je lepší být ve střehu.

Tomáš Vacek, vedoucí Programu celoplošné stanice

Tomáš Vacek

Komplet 3CD Vladana a Prasopes

Koupit

Co se stane, když se desetiletá holka rozhodne být intergalaktickou strážkyní? Sci-fi seriál o útěku z domova, vzpouře strojů a přátelství s jedním zvláštním kouzelným zvířetem.