Příběh nakladatele

Historik Robert Sak nabízí své životopisné vyprávění o B. Fučíkovi a v osobním dovětku objasňuje pojetí své práce. Nešlo mu o faktografické hodnocení přínosu konkrétnímu vědeckému oboru. Primárním předpokladem bylo napsat kroniku života, která by pojala nejen ryze osobní charakteristiku, ale též prostor, v němž se ten, o němž je psáno, pohyboval, tvořil, přijímal jeho vlivy a zároveň jej ovlivňoval.

Vydavatelské pokusy podnikal B. Fučík od studentských let (časopis Svítání). "Poznamenán" tehdejším intelektuálním a literárním ovzduším regionu jihozápadní Moravy (osobnostmi jako např. J. Deml, O. Březina, J. Florian, J. Zahradníček, M. Dvořák) vystudoval srovnávací dějiny literatury na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze. I další život byl svázán především s literaturou, literární kritikou a knižní kulturou.

Z koncepce Sakovy knihy je jasné, že období Fučíkova "nakladatelování" bylo nejen pracovně úspěšné, ale též z nejradostnějších. Popis je zde pestrý a podrobný. Následné etapy postupně nabírají tlumených barev a stručnosti dokumentárního záznamu dle toho, jak i dějiny českého státu "potemněly" - protektorát, druhá republika, socialismus, jehož "pokroková řešení" B. Fučík i mnozí z jeho přátel tak prozíravě předvídali, aby tomuto proroctví až na výjimky (Jan Čep) neušli. Po devíti letech komunistického vězení a chvilkovém záblesku "pražského jara" se Bedřich Fučík vrátil k nakladatelské a editorské práci už jen v samizdatu. Tam také poprvé dostal knižní podobu souhrn jeho díla, připraven v samizdatové edici Rukopisy VBF díky precizní práci V. Binara a M. Trávníčka. Oficiálního vydání se sebrané spisy B. Fučíka dočkaly v šesti svazcích mezi lety 1992-2003.

Robert Sak: Život na vidrholci (Příběh Bedřicha Fučíka)|foto: www.paseka.cz

Z knihy R. Saka je jasné, že Fučíkovo podnikatelské nadání bylo záležitostí osobní erudice, vzdělání a intelektuální potence. Stejný podíl na úspěchu ale mělo fungující společenství, jež dokázal vytvořit. Uzavřené hráze stranickosti levé (V. Vančura, I. Olbracht) i pravé (J. Durych) pronikl Fučík vlastním apolitickým názorem, preferujícím kvalitu a styl. Vybudoval prostor kulturního středu evropského rozměru, kde rozhodující místo zaujímala umělecká hodnota literárního díla. Prozíravost a (dnes módním slovem) kreativitu, by mohl Badřichu Fučíkovi závidět nejeden současný nakladatelský řemeslník.

Robert Sak čtenáře životopisu Bedřicha Fučíka zlehka uvádí do kontextu i do nejednoho intimního zákoutí (k nimž patří např. Fučíkův vztah k Bohu), jemně komentuje, pootevírajíc dveře k srdci a k myšlenkám. Jejich pravou hloubku i jiskrnou zář originálu si může čtenář vychutnat z úst B. Fučíka samotného.

Robert Sak, "Život na vidrholci". (Příběh Bedřicha Fučíka), Paseka, Praha - Litomyšl 2004, 424 str.